Učit předškoláky jazyky? Ano, ano a ano! Ale přirozeně.

Nedávno jsem se s jedním známým bavila na téma výuka angličtiny u předškoláků. On je toho názoru, že by se děti před zahájením povinné školní docházky neměly cizím jazykem zatěžovat. Já naopak předškolní období vnímám jako to nejlepší k zahájení jazykového vzdělávání. Umíte si tedy asi představit, že mezi námi nastala poměrně vášnivá debata. Nevím, jestli jsme ho svými argumenty přesvědčila, ale došlo mi, že toto téma řeší více lidí. A proto jsem se rozhodla zveřejnit zde svůj pohled na věc. No a jelikož ze zkušenosti vím, že nejlepší podporou pro určitý názor je názorný příklad, dovolte mi vás seznámit s něčím, čehož jsem byla svědkem před pár týdny, když jsem se náhodou ocitla v učebnách naší jazykové školy v páteční dopoledne, tedy mimo mou standardní pracovní dobu.

prolight-cz_img_9790raw

Je lehce po osmé hodině, když zazvoní zvonek a skrz zavřené dveře slyším svou kolegyni Monicu, která jde otevřít dveře. Je mi jasné, že jí právě dorazil první studentík na celodopolední program s angličtinou a napadne mě, že možná bude potřebovat pomoct (Monica je totiž jedna z našich zahraničních lektorek a nemluví česky). A tak dopisuji a odesílám rozepsaný e-mail a chystám se jít zapojit.  Otevřu dveře do chodby, ale nestačím nic říct. Předběhne mě totiž právě onen malý studentík. „Hello Monica“, pronáší směrem ke své lektorce s nevinným úsměvem na tváři, zatímco jeho tatínek kontroluje, že má vše důležité. Vzhledem k samozřejmosti, se kterou chlapeček Monicu anglicky pozdravil, byste nečekali, že jde o teprve pětiletého špunta. Tím spíš by se vám snad nechtělo uvěřit, pokud byste zaslechli jeho další větu, která byla geniálně prostá a přitom všeříkající. „Can I play, please?“ chlapec vyslovuje tak prostě, jako kdyby se česky zeptal „jestli si může jít hrát“.

Naštěstí daný chlapec není ojedinělým případem. Pokaždé, když se nachomítnu k hodinám své kolegyně, která se zaměřuje především na děti předškolního věku, nestačím žasnout. Děti s ní totiž zpravidla komunikují anglicky. Tedy rozumějte, ne výlučně anglicky, ale snaží se. Vzhledem k rané fázi jejich vývoje a vzhledem k začátkům studia řeči, se u nich většinou angličtina mísí s rodnou češtinou. Výsledná komunikace mezi dítětem a lektorkou pak může vypadat třeba nějak takhle: D: „Monica, I want čůrat“, M: „Čůrat? You want to pee?“ D: „Yes. Pee, please.“, M: „Ok, let’s go.“ Občas přitom ve větším poměru slyšíte angličtinu a občas češtinu. Já však děti obdivuji a myslím, že každý dospělý, který se učí cizí řeč, by si z nich měl vzít příklad. Ptáte se proč? Děti totiž zásadně netrpí ostychem z mluvení a nedělají si vrásky s tím, jestli něco náhodou neřeknou špatně. Děti prostě řeknou to, co chtějí a potřebují říct. A víte co? Ony se ve výsledku vždy dorozumí.

Ale je tu ještě jeden faktor, který předškolním dětem studium cizí řeči usnadňuje. Dětěi tohoto věku se totiž stále intenzivně učí řeč mateřskou. Díky tomu pravidelně posilují paměť a nečiní jim takový problém učit se paralelně i řeč cizí. Berou to zkrátka tak nějak šmahem, najednou a ještě k tomu využívají predispozice tohoto období, tedy plně aktivních a otevřených řečových center. To už bych však zabíhala do složitých psycholingvistických konstrukcí a teorií a to nechci. O tom třeba zase příště.

Zeptá se-li mě tedy ještě někdo na to, jestli děti již v předškolním období učit cizí řeč, mou odpovědí bude jednoznačné a hlasité ANO. Netrapte své předškoláky násilným drilováním, ale nenásilnou formou je seznamujte s cizí řečí. Uvidíte, že vám za to jednou poděkují. Já sama bych si přála, aby mě maminka začala učit jazyky už „v kolébce“ a byla bych šťastná, kdyby pro mne studium jazyků v dospělosti bylo tak snadné, jako pro tyto dětičky.

Máte zájem o tipy pro zábavné a nenásilné metody výuky cizího jazyka, které můžete použít doma? Sledujte náš blog. V následujících měsících vás s nimi budeme seznamovat. A nebojte, nemusíte mít doma bilingvální prostředí, aby to fungovalo!

Please follow and like us:
0

Santa Claus nebo Father Christmas? Víte, jak se slaví Vánoce v anglicky mluvících zemích?

Venku je pošmourno, děti nedočkavě očekávají první várku sněhu, v kuchyních začíná pomalu vonět vánoční cukroví, prodej vánočních stromků, jmelí a dalších vánočních „nezbytností“ je v plném proudu a všichni si lámou hlavu s vánočními dárky.

8325557419_c6e28e0135_o

Předvánoční období se pro mnoho z nás stalo synonymem shonu, ruchu a spěchu, nezbytného k tomu, abychom vše stihli včas zařídit. Naštěstí je však tento shon stále ještě završen vánočním pozastavením se, užíváním si společnosti nejbližších lidí. Někteří z nás se těší na to, až usednou s rodinou ke štědrovečerní večeři, jiní až ozdobí stromeček, další se chystají na Půlnoční a děti se zajisté nemohou dočkat toho, až si rozbalí dárky, které jim nadělil Ježíšek.

Vánoční tradice se však stát od státu liší a s nimi i to, co lidé v souvislosti s Vánocemi očekávají. Pojďme se tedy dnes společně podívat na to, jak se slaví Vánoce v některých anglicky hovořících státech.

Spojené státy americké

Když se řekne Vánoce v Americe, jako první si nejspíš vybavíme obtloustlého na saních létajícího a komínem lezoucího Santa Clause. Řada lidí v České Republice má k Santa Clausovi negativní postoj. Vychází to z toho, že máme tendenci vidět v něm komerční postavičku vytvořenou společností Coca-Cola k propagaci jejich produktu. Hned na úvod bych ráda tento mýtus vyvrátila. Věděli jste například, že základy k postavě Santa Clause nalezneme už v legendě o svatém Mikuláši? Ano, tom Mikuláši, který spolu s čertem a andělem obchází české děti 5.prosince a obdarovává je drobnými dárečky. Jeho jméno přitom bylo odvozeno od holandského Sint Nicolaas (Svatý Mikuláš). Původ Santa Clause je tedy náboženského rázu a sahá až do 2.-3.století našeho letopočtu, kdy měl svatý Mikuláš žít. Nutno však dodat, že za vizuální podobu současného Santa Clause vděčíme skutečně Coca-Cole. Respektive malíři Haddonu Sundblomovi, který pro reklamní kampaň Coca-Coly v roce 1931 nakreslil Santův portrét tak, jak si jej představoval. Tato podoba se následně tak ujala, že s drobnými obměnami Santovi zůstala dodnes.

Ale teď již k samotným vánočním tradicím, které se v USA drží. Jedním z nejzákladnějších rozdílů oproti ČR je fakt, že hlavním vánočním dnem je ve spojených státech 25.prosince, tedy první hod vánoční. Americké děti si, na rozdíl od těch českých, musejí na své dárky počkat až do rána 25.12. – Santa Claus totiž dárečky nosí zásadně až v průběhu noci 🙂 Dárky přitom nedostávají pouze pod stromeček, ale také do velkých punčoch (stockings), které se zpravidla věší na schody či krbovou římsu. Ale nejenom pro děti je důležité datum 25.12. I pro většinu dospělých Američanů je tento den tím hlavním svátkem vánočním. V tento den se scházejí celé rodiny, zpívají se vánoční koledy, zasedá se ke slavnostní večeři.. Mimochodem, víte, co je ve Spojených státech považováno za slavnostní vánoční večeři? Tradičně je to krocan s bramborovou kaší a omáčkou. Dále pak například koláč (pie) nebo tradiční pudink.

Mezi Americké vánoční tradice nicméně můžeme počítat také bohaté zdobení domů, bytů, zahrad, ale i celkově měst. Zdobí se samozřejmě i vánoční stromy, tak jako u nás. Součástí zdobení pak je tradičně i snítka cesmíny.

Vzhledem k vysoké zbožnosti amerických obyvatel také řada Američanů o Vánocích navštěvuje mše v kostelech, přispívají na charitu či osobně pomáhají v dobročinných akcích při pomoci lidem v hmotné nouzi.

Velká Británie

Ani Ježíšek, ani Santa Claus. Možná jste nevěděli, že ve Velké Británii dárky nosí Father Christmas (Otec Vánoc). Dle tradice Father Christmas nosí červený či zelený oblek a na Štědrý večer obchází domovy, kde rozdává dárky. Dárky pokládá nejenom pod tradiční strom, ale také (tak jako ve Spojených státech) do punčoch, zavěšených nejčastěji na krbové římse. Obdobou punčoch na římse pak mohou být prázdné povlaky od polštářů položené v rohu postele.

Stejně jako české děti (a vlastně i ty americké), i ty britské píšou dopis „Ježíškovi“ (zde Otci Vánoc). Tento dopis následně házejí do krbu (či jinak spalují), protože dle legendy se jedině tak může dostat až k Father Christmas.

V rozbalování dárků také není rozdíl mezi Brity a Američany. Dárky se rozbalují 25.12. ráno, díky čemuž plno dětí nemůže dospat a stávají se z nich ranní ptáčata. Na rozdíl od Američanů nebo od nás však Britové neusedají k slavností vánoční večeři, ale k slavnostnímu obědu, který by se měl podávat v pravé poledne. Ten se skládá z pečeného krocana s nádivkou a omáčkou, ke kterému se nejčastěji jedí brambory. Ke slavnostnímu stolu patří také „christmas pudding„. Nepředstavujte si však pudink tak, jak jej známe my. Jedná se spíše o cosi konzistence tmavé bábovky, plněné švestkami a ořechy.

Ještě před obědem se však rozlamují tzv. „crackers“ (podlouhlé duté válečky, mnohdy vyrobené z kartonu a zabalené do ozdobného papíru ve kterých se ukrývá drobný dárek). Crackers rozlamují vždy dvě osoby, a to tak, že každá chytne „cracker“ za jeden konec a tahá. V určitou chvíli se „cracker“ roztrhne. A jelikož se nikdy neroztrhne přesně uprostřed, ten, komu zůstane v ruce jeho delší část, získává jeho obsah.

Po slavnostním obědě se mnoho Britů uchyluje ke sledování projevu královny.

A nakonec jen krátce o ostatních zemích.

 

Kanada

Vánoce zde vypadají velmi podobně jako v USA. Dárky nosí Santa Claus, lidé zdobí stromečky i své domy a k večeři mívají krocana. Rozdíl může být pouze s tím, jak lidé vnímají 24.12. a 25.12. Na rozdíl od Američanů si totiž někteří Kanaďané rozbalují dárky již 24.12. večer. Někteří 24.12. večer rozbalují jen dárečky z punčoch a jiní vše nechávají na ráno.

Austrálie

Vánoce v Austrálii jsou takovou všehochutí. Tradiční australské Vánoce, vzhledem k historicky krátké obydlenosti kontinentu ale také k mixu nejrůznějších etnik, prakticky neexistují. Vychází se při nich z britských tradic, v současné době namixovaných s těmi americkými. Zdobí se stromeček, dárky nosí buď Father Christmas nebo Santa Claus a chodí se do kostelů na bohoslužby. Vzhledem k lokálním teplotám (v době Vánoc se Austrálie nachází v období léta a teploty mohou dosahovat až 30°C) se však většinou nepodává tradiční krocan, ale volí se spíše lehčí pokrmy, doprovázené zmrzlinou.

A jak slavíte Vánoce vy? Dodržujete nějaké speciální vánoční tradice? Dejte nám vědět do komentářů dole! 🙂

 

 

 

 

 

 

Please follow and like us:
0