Velikonoční svátky ve světě

Ačkoliv máme aktuálně na světě hodně starostí, tak nezapomínáme na velikonoční svátky, jakožto každoroční tradici.

Slavení velikonočních svátků má u nás dlouhou historii. Každý z nás si vybavuje malování kraslic, pečení beránků, „šupačku“ pomlázkou, koledy a nádivku. Kraj od kraje se mohou některé drobnosti lišit, ale v základu je oslava Velikonočních svátků napříč naší Republikou stejná.

Není tomu ale tak ve světě, kde jsou velikonoční tradice různé a mnohdy se velmi liší od těch našich. Naši sousedé v Německu například vyrábějí slaměná hnízda, do kterých ukládají barevné kraslice a následně je schovávají. Děti je poté hledají a věří, že do oněch hnízd přinesl kraslice Velikonoční zajíček. Zvláštností je, že první zmínka o Velikonočním zajíčkovi schovávajícím vajíčka na zahradě, pochází z roku 1680. V některých částech Německa jsou Velikonoce spojeny i se sportem, kde je hlavním sportovním náčiním „vejce“. Ústřední motivací je vždy zábava, a tak se soutěží v hodu vejcem, přenášení na lžíci, případně hlavě, nebo koulení či rozbíjení vajec. Velikonoce mají pro Němce většinově spíše charakter svátku radosti a zábavy.

Ve Španělsku ale mají Velikonoce mnohem větší důležitost. Jedná se o největší svátek ve Španělsku a dle toho je na něj kladen důraz. Většina Španělů svátek prožívá kvůli jeho křesťanskému významu, a proto třeba sever Španělska strojí oslavy spíše do ponuré a pochmurné nálady, která poukazuje na utrpení Ježíše Krista. Jih Španělska je v tomto ohledu více radostný a zapojuje do svých oslav karnevaly, pečení, oslavy a v Seville dokonce staví podél hlavní silnice tribuny, aby měl každý divák perfektní výhled na Velikonoční průvod. Zajímavostí je soutěž o nejhezčí oltář, která je neodmyslitelnou součástí oslav ve Španělsku.

Je samozřejmě více států, které ctí Velikonoce jako důležitý svátek. Rusové nechávají rudé kraslice posvětit v kostele a pak je rozbíjí hřebíky, aby si připomněli utrpení Ježíše Krista. Irové na Velikonoční Pondělí nepracují, zakazuje se zabíjení jakékoliv zvěře a vše je přísně dodržováno. Za extrémní v tomto ohledu můžeme označit Filipíny, kde se všichni věřící sjíždí do vesnice San Pedro, kde nesou společně kříž a někteří se na něj, dokonce, nechají na chvíli ukřižovat.

Na druhou stranu máme ale země, které vidí Velikonoce jako svátek radosti a chtějí se bavit. Řekové na Velikonoční Pondělí vedou v každém domě vajíčkovou bitvu, ve které se snaží soupeře zasáhnout (a rozbít o něj) vejcem. Haiti pořádá obrovské barevné průvody s hudbou a jídlem. Francouzské město Haux zase každý rok připravuje omeletu pro 1000 lidí, která je vyrobena ze 4500 vajec. Kdo miluje pouštění draků, ten by měl zavítat o Velikonocích na Bermudské ostrovy, kde je tradice výroby draků a následných závodů, velmi rozšířená.

Někde jsou tradice vyloženě zvláštní. Třeba v Norsku, kde celý den běží v TV pouze detektivky, a dokonce krabice od mléka jsou potištěny kriminálními příběhy.

Velikonoční svátky jsou oslavovány po celém světě a mají své místo v naší kultuře. Neodmyslitelně k nim patří vejce, které je pro pohany symbolem Jara a plodnosti. Ačkoliv jsou Velikonoce čistě křesťanským svátkem, tak si některé prvky vypůjčují právě z pohanské kultury. No a jak vlastně slavili pohané Velikonoce? Jednoduše, pro ně to byl svátek Ostara, neboli svátek jara. Jeho název byl odvozen od „Oestera“ (později Easter), což bylo jméno pohanské bohyně Jara a svítání, která symbolizovala především plodnost a početí. Jejím zvířetem byl králík a hlavním symbolem vejce, které pro pohany znamenalo zrození vesmíru. Takže i dnes zachováváme některé prvky pohanské mytologie.

A pokud Vás zajímá, jak Velikonoce slaví třeba v Británii nebo USA, můžete nakouknout do některého z našich starších příspěvků.

Pro Velikonoce 2020 se budeme muset, zdá se, co se tradic a bujarých oslav uskromnit. Možná to ale nemusí být tak úplně na škodu. Zkusme to pojmout jako příležitost prostě jen být se svými nejbližšími, na chvíli se zastavit a v klidu a pohodě vzpomenout na důvod toho, proč Velikonoce slavíme – ať už si sami pro sebe zvolíte ten křesťanský nebo pohanský.

S celým týmem naší jazykové školy přejeme krásné a poklidné svátky plné pohody, lásky a radosti.

Pokud víte o nějakém dalším zajímavém velikonočním zvyku, který jsme v příspěvku nezmínili, můžete se o něj s námi podělit v komentářích. Budeme jedině rádi. J