Podle čeho vybírat jazykovou školu

Jazykové kurzy zpravidla nebývají vůbec levné. Semestr v jazykové škole v Praze vás zpravidla vyjde někde mezi 5 a 10tis, podle jeho intenzity. Proto je důležité dobře zvážit všechna pro a proti před tím, než si nějaký vyberete a zaplatíte za něj. Není totiž nic horšího, než zaplatit za kurz a pak zjistit, že vám nic nepřináší nebo že není na takové úrovni, na jaké byste čekali.

Prolight.cz-IMG_9697

Ale jak se ujistit, že jazyková škola, kterou jste si vybrali, bude dobrá a že vás nezklame? Obzvlášť, když se jedná o malou neznámou jazykovku, bývá zjišťování potřebných informací problematičtější. Existuje však pár znamení, která by vám mohla napovědět, jestli se do té které školy zapsat nebo od ní dát honemrychle ruce pryč.

  1. Ukázková hodina.

    Každá dobrá jazyková škola by vám měla nabídnout ukázkovou hodinu zdarma. Nejste si jisti tím, jestli škola, kterou jste si našli, je ta pravá? No problem. Prostě se domluvte, přijďte si vyzkoušet jednu hodinu a pak se teprve rozhodněte, jestli nastoupit nebo ne. Je sice pravda, že vám 1 hodina neodhalí všechno, ale může vám hodně napovědět ohledně toho, jestli vám sedne lektor, jeho styl výuky a studijní materiály. A navíc si prohlédnete fyzické prostředí jazykové školy a uvidíte, jestli se v ní cítíte příjemně nebo ne. A to se hodí.

  2. Kvalifikovaní lektoři.

    Ačkoli by se tento požadavek mohl zdát jako samozřejmost a leckdo se nad ním jistě pozastaví, opak je pravdou. Skutečnost je bohužel taková, že plno jazykových škol tlačí na maximální využití rodilých mluvčích, a to za jakoukoli cenu. Každý student by si však měl uvědomit, že samotná dokonalá znalost jazyka nestačí. Pokud rodilý mluvčí neumí učit, hodiny s ním vám toho moc nedají. A jaká kvalifikace je dostatečná? Nejlepší je samozřejmě pedagogické vzdělání nebo alespoň TEFL zkouška (TEFL=teaching english as foreign language tedy „učení angličtiny jako cizího jazyka) nebo obdobná zkouška pro další jazyky. Ve výjimečných případech může doložené vzdělání nahradit dostatečně dlouhá praxe.

  3. Kvalitní učebnice.

    Dobrý a zkušený lektor dokáže úspěšně vést lekce s jakoukoli učebnicí nebo dokonce i bez ní. Učebnice je však důležitou oporou pro domácí studium a procvičování, které by mělo každý kurz provázet. A čím kvalitnější učebnice, tím lépe se v nich studenti orientují a tím lépe se jim z nich také učí.

  4. Počet studentů ve skupině.

    Některé velké jazykové školy cíleně pořádají kurzy s větším počtem studentů (10 a více). To může fungovat, pokud se kurz zaměřuje (téměř) výhradně na konverzaci a mluvený projev a pokud se jedná o kurz pokročilejších studentů. Ve všech ostatních případech jsou vždy lepší menší skupiny do 6 studentů. Jenom ty totiž zaručí, že vám lektor bude moct věnovat tolik pozornosti, aby bezpečně opravil všechny vaše případné chyby a vysvětlil vám vše, co vám není jasné.

  5. Spolupráce s většími školami a vzdělávacími institucemi.

    Těchto institucí je velké množství. Naše jazyková škola například spolupracuje s jazykovou školou Akcent nebo společností Wattsenglish. A proč je taková spolupráce dobrá? Velké instituce zpravidla vyžadují absolvování pravidelných školení nebo alespoň dodržování určitých pravidel. A samozřejmě dodávají prvotřídní studijní materiály.

  6. Přítomnost rodilých mluvčích.

    Stejně tak, jako může být rigidní zaměřenost na rodilé mluvčí nevýhodou, může rozumný výběr kvalitních lektorů z řad rodilých mluvčích vést k oživení a povznesení výuky. Studenti si navíc díky kontaktu s rodilými mluvčími zvyknout na jejich přízvuk a lépe pochytí drobné nuance ve výslovnosti.

Please follow and like us:
0

Studium v kurzu nebo samostudium doma?

V minulém příspěvku jsme srovnávali studium v kurzu s individuálními lekcemi. Dnes bych se ráda podívala na srovnání něčeho dalšího. Totiž studia v kurzu a samostudia doma. Sama jsem v životě, a to v dostatečné míře, absolvovala oboje. Myslím tedy, že mám na oba druhy studia vcelku dobrý náhled. Tady je seznam toho, co považuji za hlavní klady a zápory skupinové výuky i samostudia. 

11050146_1094960110533512_5703867888634013139_n

Studium v kurzu

 

+ přítomnost lektora. Ten vás vede, vše vám vysvětlí a může vás opravit, pokud uděláte chybu.

+ interaktivnost. Člověk se nejlépe učí praktickým procvičováním – například při skupinovém nácviku reálných situací.

+ možnost aktivní komunikace. Pokud se chcete naučit cizí řeč, pak musíte mluvit, mluvit a mluvit. A k tomu nutně potřebujete další lidi.

+ větší motivace. Když opadne prvotní nadšení a vnitřní motivace slábne, stále zůstává myšlenka na zaplacený kurz, neprobranou učebnici a spolustudenty v kurzu.

+ organizovanost studia a větší logická návaznost. Zkušený lektor ví, jak výuku vést a co probírat dál tak, aby vám studium skutečně k něčemu bylo a abyste se v něm neztratili.

– méně prostoru k probírání individuálních nedostatků. Ve skupině lektor nikdy nemůže větší množství pozornosti věnovat jednomu studentovi a zanedbávat tak ostatní.

– menší flexibilita v probírané látce. V kurzu se vždy jede podle předem připravené osnovy a z té se zpravidla neodbočuje. Musíte se tedy smířit i s probíráním toho, co pro vás osobně není důležité nebo co už umíte.

– vázanost na přesné termíny a časy. Kurz probíhá v ty a ty dny od-do. Přes to nejede vlak.

– menší časová dotace. POKUD se studiu věnujete pouze v kurzu, bývá to zpravidla méně času/týden, než pokud byste se studiu věnovali samostatně. I při docházení do kurzu je tedy dobré věnovat nějaký čas opakování a samostudiu doma.

 

Samostudium

 

+ zaměřenost na individuální nedostatky a slabá místa. Při samostudiu se věnujete pouze tomu, v čem máte mezery nebo co byste si chtěli procvičit. Nemusíte ztrácet čas s látkou, která pro vás postrádá význam.

+ větší flexibilita v čase studia. Studujete prostě tehdy, kdy se vám to hodí a kdy máte zrovna čas. Ale pozor, to může být i nevýhoda. Pokud ke studiu přistupujete stylem, že „si k tou sednete, až budete mít vše hotovo“, může se dost dobře stát, že vám to nedá ani hodinu týdně.

+ větší flexibilita v probírané látce. Nemusíte se vázat na nějaké osnovy a v látce můžete libovolně přeskakovat nebo se vracet.

+ větší časová dotace. POKUD máte dostatečně silnou vůli a uděláte ze studia prioritu, můžete mu za pomoci samostudia věnovat podstatně více času, než kolik by vás stálo docházení do kurzu.

– absence lektora. Musíte se spolehnout pouze na vaše správné pochopení látky. Nemáte u sebe nikoho, kdo by objasnil případné misinterpretace nebo opravil špatnou výslovnost.

– absence komunikační složky. Schopnost mluvení je tou základní složkou ve studiu jazyka. Pokud se učíte sami doma, prostor pro procvičení budete hledat obtížně.

– menší či nulová možnost k praktickému procvičení. Tento bod úzce souvisí s bodem předchozím . Pokud si nemáte ve studovaném jazyce s kým popovídat, nemůžete ani prakticky procvičit gramatiku či slovní zásobu.

– problém s motivací. Jestli-že nejste vázaní na určitý den a čas, kdy se máte dostavit do kurzu, může pro vás být obtížné vyhradit si prostor pro studium.

 

Jak to vidíte vy? Volili byste raději studium v kurzu nebo samostudium doma? Napadají vás nějaké další výhody či nevýhody? Určitě se nebojte a podělte se o ně s námi v komentářích. 🙂

Please follow and like us:
0

10 důvodů, proč se učit rusky

V minulých týdnech jsme se už bavili o němčině, francouzštině a španělštině. Tedy o nejpopulárnějších jazycích, které se v Čechách vedle angličtiny vyučují. Posledních pár let však na popularitě získává ještě jeden jazyk. Jazyk, který se starší generace učily místo angličtiny. Jazyk, který byl po Sametové revoluci zatracovaný. Jazyk, který ještě stále vyvolává řadu emocí, zjitřených našim komplikovaným vztahem k jeho nositelům. Jistě už tušíte, že se jedná o ruštinu. Nechme však teď stranou soudy o tom, jestli jsou emoce ve vztahu k řeči opodstatněné či nikoli. Ruština se stává oblíbeným druhým či třetím jazykem dnešních studentů a opětovně v Čechách nabývá na významu. A není divu. Její znalost se totiž vyplácí, a to z několika dobrých důvodů. My vám jich dnes dáme rovnou 10.

ru

  1. Stejná jazyková skupina.  Stejně jako čeština, i ruština patří do skupiny takzvaných slovanských jazyků. Je tedy češtině velmi podobná. Kdo se naučí azbuku a navykne výraznému ruskému přízvuku, ten velmi brzy začne rozumět. Ostatně nejenom gramatika, ale i slovní zásoba je velmi podobná té naší.
  2. Ekonomické důvody. Vzhledem k početné ruské komunitě žijící v Čechách není divu, že je mnoho velkých firem vlastněno nebo vedeno Rusy. Znalost ruského jazyka vám tedy může sloužit jako významná konkurenční výhoda v boji o zaměstnání.
  3. Kulturní podobnost vs. kulturní rozdílnost. Vzhledem k jazykové provázanost ruského a českého národa, geografické blízkosti a společné historii není divu, že si jsme kulturně podobní. V Rusku a zemích ruské federace Vás tedy pravděpodobně nečeká takový kulturní šok, jako v jiných státech. Na druhou stranu existuje mnoho zajímavých prvků ruské kultury, které v té naší nenajdete a které by Vás mohly obohatit.
  4. Velké množství rodilých mluvčích. Ruštinou hovoří zhruba 285 milionů obyvatel naší planety. To už je slušné číslo, nemyslíte?
  5. Cestování. Stačí, abyste některou z rusky hovořících zemí pouze projížděli či v ní přestupovali na jiné letadlo a už můžete narazit na problém. I když se s místními domluvíte anglicky, azbuka vám to může pěkně zavařit.
  6. Obchodní styky. Podnikáte? Vlastníte nebo vedete firmu? Vězte, že ruská komunita skýtá potenciál nejenom kvalitních pracovníků, ale také velkého množství nových zákazníků. A když je oslovíte jejich rodným jazykem, hned získáte body navíc, které vás posunou před konkurenci.
  7. Turismus. Rusko je mrazivá země plná rozporů. Bez ohledu na politickou situaci a světové dění však skýtá mnoho krás. Stejně jako ostatní země bývalé Sovětského svazu. Že se domluvíte anglicky? Ne vždycky. Zejména v kontaktu se starším obyvatelstvem a v chudších oblastech na to nespoléhejte.
  8. TOP 5 nejrozšířenějších jazyků. Ať už si o ruštině myslíme, co chceme, faktem je, že se jedná o jeden z 5 nejrozšířenějších jazyků na světě.
  9. Velmi hodnotná literární díla a skvělé divadelní hry. Tolstoj, Puškin, Dostojevski, Čajkovski, Pasternak.. Těch slavných ruských jmen, která se neodmyslitelně pojí se světem kultury je nepřeberné množství. A není nad to, si tato slavná díla přečíst nebo vyslechnout v originále.
  10. V kombinaci s angličtinou vám dá skvělý světový základ. S angličtinou pochodíte ve většině zemí na západ a na sever od nás. S ruštinou zase ve většině států na východ. Pak už vám zbývá přidat jen francouzštinu nebo španělštinu pro jih a máte vystaráno.
Please follow and like us:
0