Proč kurz angličtiny pro děti v jazykové škole?

Čas od času se ve své praxi setkávám s názorem, že je zbytečné aby díte navštěvovalo kurz angličtiny v jazykové škole, když se jí učí ve škole. Nechci hanit základní či střední školy obecně, jistě mezi nimi je plno takových, kde je výuka jazyků na opravdu dobré úrovni a snad i dostačující. Bohužel však z vlastní zkušenosti a z informací od studentů naší jazykové školy vím, že je ještě více případů, kdy to tak není.

Problémů ve výuce angličtiny na základních (a potažmo středních) školách je několik. Jsou to velké třídy, které učitelům neumožňují dostatečně intenzivní práci s dětmi. Často jsou na vině sami pedagogové, kteří mají sice vzdělání, ale přesto nevědí, jak s dětmi pracovat, aby byla práce přínosná pro obě strany. Občas vkládají na děti neadekvátně vysoké nároky, občas prostě nevědí, jak nějakou látku jednoduše vysvětlit a občas mají problémy s kázní. Ve všech případech však neefektivní práce pedagoga vede k neefektivnímu studiu ze strany žáka. Možná ale největší problém vidím v zastaralých a nešťastně postavených osnovách, které svazují ruce i těm z učitelů, kteří by měli nápady a invence.

Prolight.cz-IMG_9741

A proč je podle mě plán špatný? Z mého pohledu klade až moc velký důraz na ovládnutí gramatiky. Nutno přitom dodat, že plno gramatických jevů, které se učí již děti na druhém stupni ZŠ je z pohledu rodilého mluvčího v běžné komunikaci 21.století prakticky nevyužitelných nebo dokonce zastaralých. Opravdu se děti musí učit větné konstrukce, které by se ve vztahu k češtině daly přirovnat třeba ke konstrukcím typu „kdybych to býval věděl, tak bych tam byl nechodil“? Kdo tyto konstrukty v dnešní době v mluvené řeči používá? A kdy je použije dítě? Vězte přitom, že využívány nejsou ani v angličtině rodilými mluvčími. Dále se děti ve školách hodně učí poslech. To samo o sobě není špatné. Špatná je pouze metoda, jak se k tomu přistupuje. Říká se, že pochytit mluvené slovo, zejména to, které je zachyceno na nějaké audio nahrávce, je to nejtěžší, s čím se v průběhu studia řeči potýkáme. A má to své opodstatnění. Pokud pouze slyšíme nějaký rozhovor, ale nevidíme mluvčího, nemůžeme sledovat jeho gestiku a mimiku. A věřte mi, to k porozumnění hodně přispívá. Mnohem lepší by bylo učit děti rozumnět mluvenému slovu prostřednictvím videí, ve kterých alespoň vidí situaci a ze kterých pochopí kontext. Co považuji ale za to nejhorší a naprosto alarmující je, že nejmenší prostor je věnován procvičování komunikačních dovedností. Není právě komunikace to, co nás ke studiu cizí řeči vede? Proč se tedy jazyk učí od stolu, vyplňováním cvičení a mluvení se přehlíží? Ať už se to někomu líbí nebo ne, tím, že učitel jednou za čas ve třídě nastolí simulovanou situaci a instruuje děti, aby si povídaly o nějakém tématu, je mluvit nenaučí.

13045464_10209153779112392_1257914962_n

 

A právě proto považuji jazykové školy specializující se na práci s dětmi, respektive jejich jazykové kurzy pro děti, za stále potřebné. Kurzy v jazykových školách totiž usilují o to, aby tuto slabinu státního školství vyvážily a aby dětem daly to, co jim ve školách chybí. Pokud pošlete své dítě na kurz do jazykové školy, s největší pravděpodobností hodinu neprosedí u stolu, kde se bude biflovat gramaticku a vyplňovat cvičení. Místo toho se bude učit komunikovat. Lektoři jazykových škol děti prostřednictvím interaktivních činností, hraní her, sledování videí a vytváření nejrůznějších projektů, vedou k tomu, aby se nebály mluvit. Usilují o to, aby se děti nebály mluvit, bez ohledu na to, jestli to, co řeknou, bude gramaticky správně nebo špatně. Naši lektoři jsou navíc instuováni k tomu, aby s dětmi mluvili, pokud to jde, výlučně anglicky, čímž děti vedou k tomu, aby si na řeč zvykly, začaly ji vnímat jako samozřejmou věc a naučily se stejně tak reagovat v angličtině. Kromě toho lektoři věnují 2/3 času z lekce interaktivním činnostem a pouze 1/3 práci s učebnicí. Možná namítnete, že gramatika je přeci také důležitá. Ano, je (tedy alespoň ta základní). Nicméně i gramatika se dá naučit jinak, že nezáživným výkladem a drilováním. Například právě prostřednictvím oněch interaktivních cvičení a aktivní komunikace.

Pokračovat ve čtení „Proč kurz angličtiny pro děti v jazykové škole?“

Please follow and like us:
0

Výuka angličtiny ve školkách navzdory všem. My se nevzdáme.

Výuku angličtiny v mateřských školách jsme zde již řešili několikrát. Pro nás v JS FAN, kde se mimo jiné soustředíme právě na výuku AJ u předškoláků, se jedná o velké téma. Česká školní inspekce minulý školní rok přišla s nařízením, podle kterého jakékoli placené kroužky v mateřských školách nesmí probíhat dopoledne. Toto nařízení vedlo k situaci, kdy řada školek kroužky úplně zrušila. Zbytek institucí je všechny nakumuloval do odpoledních hodin. Co se anglčitiny týká, pár školek pak bylo schopno výuku AJ zapracovat do vzdělávacího plánu a v dopoledních hodinách ji zachovat. My v JS FAN nařízení ČŠI v takovéto plošné podobě považujeme za nesmyslné a zcela odtržené od praxe a toho, jak práce s dětmi funguje. O důvodech, proč s nařízením nesouhlasíme jsem psala například ZDE.

Prolight.cz_IMG_9795raw

Účelem mého dnešního příspěvku však není si stěžovat nebo poukazovat na to, jak výuka angličtiny ve školkách funguje či nefunguje. V tuto chvíli mi jde opravdu striktně o děti a o užitek, který z předškolního studia angličtiny mohou mít. Cílem naším, stejně jako cílem společnosti Wattsenglish s jejíž medologií pracujeme, je seznámit děti s jazykem a připravit je na další vzdělávání a této oblasti. Usilujeme o to, aby si děti již od útlého věku na angličtinu zvykaly, aby ji takříkajíc „naposlouchaly“ a aby ji pojaly jako přirozenou součást svého života. Zkrátka a jednoduše. V MŠ nám jde o vytvoření pevných základů, na kterých pak děti mohou stavět v rámci dalšího (ať už školního nebo mimoškolního) vzdělávání. K maximální možné návaznosti také napomáhá fakt, že v tuto chvíli k metodologii Wattsenglish, která se ukázala jako velmi efektivní, přistupuje čím dál tím více základních škol. I bez ní však děti, potažmo jejich rodiče, po nástupu do ZŠ mohou zaznamenat výsledek.

Více o metodologii Wattsenglish zde: http://www.wattsenglish.cz/metoda-wattsenglish/

Příkladem může být jeden z pozitivních ohlasů z poslední doby. Tatínek chlapečka, který absolvoval naši předškolní výuku angličtiny, nám napsal, že nám moc děkuje za výuku, která byla pro syna přínosná a díky které je teď (alespoň co se angličtiny týká) nejlepším žákem ve třídě. („Vaše kursy mu moc pomohly, je teď suverénně nejlepším „angličanem“ v první třídě v Krči. Větu z něj sice nevyrazím J, ale slovní zásobu má myslím dobrou. Takže dík patří i Vám.“) Z takových zpráv máme opravdu velkou radost, protože kvůli těmto dětským úspěchům a jejich radosti s tím spojené, to děláme. A že z chlapce „větu nevyrazí“? To není v dané kategorii nic neobvyklého a dokonce, a to pozor, to nemusí nic vypovídat o znalostech jazyka. Vždyť jakoukoli řeč, i tu mateřškou, se učíme nejdříve pasivně a až následně přidáváme aktivní složku. Batole také hned nemluví ve větách, ale nejprve poslouchá, co mu dospělí či starší sourozenci říkají a opakuje jednotlivá slova. Tak proč by to při studiu cizí řeči mělo být jinak? A věřte mi, při správném přístupu se porozumění v předškolním věku rozvíjí opravdu rychle. Sama jsem občas překvapena tím, jak děti, které navštěvují kurzy AJ v MŠ, reagují na anglicky pronesené pokyny.

prolight-cz_img_9885raw

V zájmu dětí doufám, že se situace časem opět obrátí a že ministerstvo přestane výuku jazyků ve školkách bojkotovat. Prozatím vedeme takovou malou partizánskou válku proti nesmyslným regulím. A jak se to projevuje? Od příštího školního roku chystáme výuku ve školkách po celé Praze. Ano, povětšinou v odpoledních hodinách, ale lepší něco, než nic. Tu možnost pomáhat dětem na startu jejich života se zvládnutím řečí, si prostě nenecháme vzít.

Pokračovat ve čtení „Výuka angličtiny ve školkách navzdory všem. My se nevzdáme.“

Please follow and like us:
0