Tábory na Chodově jsou za námi. Jak probíhaly?

Hezké úterní odpoledne všem. Jste na cestě z práce? Užíváte si volný den? Nebo vymýšlíte program pro své děti? Ať tak či tak, přejeme Vám, ať se u toho máte fajn. My v JS FAN se od pondělí pozvolna znovu pouštíme do běžného pracovního procesu. Máme za sebou 3 týdny příměstských táborů na Chodově, ze kterých se ještě vzpamatováváme (ne, že by nás nebavily nebo že by se nepovedly, ale daly nám zabrat!) a začínáme plánovat nový školní rok. Na co se můžete těšit? Kromě klasických jazykových kurzů pro děti i dospělé, doučování a zábavného dopoledne s angličtinou zatím není nic jisté. Rádi bychom však naplánovali pořádnou dětskou halloweenskou party a pak ještě Mikuláše. No a pak se uvidí.

Ale nepředbíhejme. Je srpen, já právě sedím na zahradě u svých rodičů, načerpávám trochu toho vitaminu D ze slunečních paprsků, a přitom si v hlavě rekapituluji zmíněný tábor. Jak probíhal? Co všechno jsme stihli? Bavilo to děti? A povedly se tedy nebo ne?

První, co mě v souvislosti s táborem napadá je, že to byl neskutečný fofr. Sotva jsme všechno v pátek 21.července připravili, už tu byl 11.srpen a 3 týdny tábora za námi. Během těchto 3 týdnů se nám na táboře vystřídala více než stovka různých dětí ve věku od 4 do 12 let, a to už je panečku číslo! Naštěstí můžeme děti pochválit a být za ně vděční. Většinu času byly hodné a bezproblémové. A co víc, většina z nich se nadšeně pouštěla do jakéhokoli programu, a dokonce i angličtina je bavila. A o to nám jde především. Aby se děti bavily, klidně i při výuce. Během tábora jsme toho stihli opravdu hodně. Navštívili jsme hned dvě výstavy Národního muzea, podívali jsme se k hasičům a do ZOO, zahráli jsme si plno her v areálu i okolí areálu tábora, naučili jsme se plno nových věcí v angličtině, vyzkoušeli jsme si pár jednoduchých (a přírodních) pokusů a nezapomínali jsme ani na ranní rozcvičky. A jako třešničku na dortu jsme každý týden našli poklad. První týden jsme ho vypátrali za pomoci indicií jakožto malí detektivové, druhý týden jsme ho objevili jako správní malí objevitelé a třetí týden nás k němu dovedli dopisy od našeho průvodce, jakožto malé cestovatele. No, co víc si přát? Snad jen o malinko příznivější počasí. Většinu času nás trápila buď úmorná vedra nebo déšť. Ale co, poradili jsme si tak i tak.

Pokud mám tedy mluvit za sebe – ano, letošní tábor se povedl. Sice jsme nestihli úplně všechno, co jsme si naplánovali, ale děti odcházely z tábora vesměs spokojené a často se nám stávalo, že vlastně ani odejít nechtěly. A to je pro mě, jakožto pro organizátorku, to nejlepší ocenění, jakého se mi může dostat. J Nebo bych vlastně měla říct NÁM. Nic z toho by totiž nešlo bez našich skvělých lektorek a vedoucích, které na táboře trávily své dny, s dětmi si hrály a velmi často dělaly mnohem víc, než to, co mají v popisu práce. Jsou jimi Nela Švancarová, Zuzana Snížková, Adéla Bartáková, Monica Manta, Olga Kirchen a Angelika Kirchen. Čili milé drahé kolegyně, děkuji Vám mnohokrát! J Mé díky ale patří také našim partnerům – vedení základní školy Květnového vítězství 57, které nám neuvěřitelně vyšlo vstříc a pronajalo nám veliké prostory spolu s obrovskou školní zahradou, a pak cateringové firmě Vital catering, která nás zásobila výbornými domácími obědy, byla tak skvělá, že nám zapůjčila svou várnici na šťávu a doslova nám zachránila krk, když jsme na poslední chvíli přišli o původně nasmlouvanou společnost. Za nekonečnou trpělivost pak děkujeme i pánům hasičům z hasičské stanice Chodov a zaměstnancům Národního muzea, kteří nám všechno tak ochotně ukázali. Poslední, ale důležitý, dík pak patří všem úžasným rodičům, kteří náš tábor zásobili sponzorskými dary, hračkami a sladkostmi. Dětem určitě udělaly radost.

Budeme se těšit zase za rok a prozatím přejeme příjemný zbytek léta.

P.S. víte, že už nyní probíhá přihlašování do jazykových kurzů na příští školní rok?

Za tým jazykové školy JS FAN

 

Lucie Prokopová
zástupkyně ředitelky

Please follow and like us:
0

Není kurz jako kurz a lektor jako lektor. Aneb jazykové kurzy pro děti mají svá jasná specifika.

Říká se, že děti jsou tím nejnáročnějším publikem. To přitom platí nejenom v rámci divadelních představení, ale prakticky při jakékoli činnosti. Například i při výuce anglického jazyka.

Zatímco dospělý student jde na jazykový kurz s jasnou vizí toho, co se chce naučit a připravený tvrdě pracovat, dítě to vnímá jinak. Dítě se především chce bavit. A je mu přitom jedno kde zrovna je a co u toho dělá. Pokud ho určitá činnost nebaví či ho to přímo nudí, prostě se jí přestane věnovat nebo vám to dá pěkně sežrat. V nejlepším případě pak bude dělat to, co má, ale bude se tvářit otráveně a nezapomene vás o své znuděnosti informovat. Je přitom asi jasné, že čím mladší dítě je, tím je tento trend markantnější.

Z uvedeného pak vyplývá, že vyučovat cizí jazyk ve skupině dětí, a to hlavně těch předškolních a prvostupňových, není nic tak snadného, jak si leckdo myslí. Vyžaduje to nekonečnou trpělivost, fantazii a zásobárnu aktivit a činností. Na vyplňování cvičení a práci s učebnicí je prostě neutáhnete a konverzovat s nimi zpravidla nejde. Učit malé děti zkrátka vyžaduje zcela odlišné pedagogické schopnosti, než vyučovat dospělé či teenagery.

Právě z toho důvodu se většina velkých a zavedených jazykových škol otevírání kurzů pro děti vyhýbá. Tuto „díru“ pak zaplňují menší jazykové školy, které se naopak zaměřují téměř výlučně na výuku dětí. Že se jazykovka specializuje na práci s dětmi přitom poznáte na první pohled. Elegantní a minimalistické učebny, vybavené prakticky jen tabulí, dataprojektorem a židlemi nečekejte. Místo nich najdete útulné třídy s barevnými stěnami, vyzdobené plakáty a dětskými výtvory, vybavené celou řadou hraček, obrázkových karet a dalších nezbytných pomůcek. Samozřejmostí by pak měl být koberec, umožňující sezení na zemi.

A k čemu to všechno? Při práci s mladšími dětmi jde totiž především o hru a názornost. Mladším školákům, natož předškolákům, nestačí říct, že pejsek se řekne „dog“. Oni jej musí vidět, zkusit si jej předvést a nejlépe si ho i osahat. A k tomu právě slouží ony obrázkové karty, tzv. „flashcards“, pexesa, binga, plyšáci a samozřejmě také dostatek prostoru pro hru. Samotná hra, ať už v jakékoli podobě, je přitom tím nejpřirozenějším, a zároveň nejúčinnějším způsobem výuky u dětí předškolního a mladšího školního věku. S trochu nadsázky by se dalo říct, že pokud se lektorovi u dětí podaří v průběhu výuky vyvolat emoce (samozřejmě myslíme y pozitivní) a pořádnou dávku nadšení, má vyhráno. Je totiž dokázáno, že paměť a trvalé uchovávání informací funguje lépe, je-li spojeno s určitým emocionálně nabitým prožitkem.

A má to ještě jednu výhodu. Dokáže-li lektor děti zaujmout, docela určitě bude z hodin odcházet spokojený a nabitý energií. Děti jsou totiž nejnáročnějším publikem ze všech, ale také tím nejvděčnějším. Pokud je čas strávený s jejich lektorem bude bavit, věřte, že na hodiny budou chodit s nadšením a lektora odmění nakažlivou radostí. A hlavně, odnesou si z hodin kýžené znalosti. Pro lektora přitom snad neexistuje lepší pocit, než když ho po čase jeho studentíci sami od sebe začnou oslovovat v cizí řeči a začnou s ním bez ostychů komunikovat.

Své o tom vědí i lektoři z jazykové školy JS FAN sídlící na Praze 4. Ti své studenty vedou v jazykovém vzdělání už více než jednu dekádu a řada dětí se k nim stále vrací. „Nejdříve jsem se práce s předškoláky bála, ale pak jsem zjistila, že si s nimi stačí hrát. A tak si teď hrajeme a u toho se učíme. A ono to funguje.“ Hodnotí svou práci jedna ze zdejších zahraničních lektorek.

 

 

Please follow and like us:
0

Jaký kurz angličtiny pro děti zvolit?

Našli jste si jazykovou školu, která nabízí jazykové kurzy pro děti, ale stále nevíte, jaký kurz pro svého potomka zvolit? Není divu. Nabídka jazykových škol orientovaných na výuku dětí je opravdu široká. Vybírat můžete z klasických docházkových kurzů, individuálních kurzů, konverzací nebo kurzů připravujících k jazykovým zkouškám.

Pokud chcete pro své dítko vybrat ten správný kurz, musíte si nejdříve odpovědět na jednoduchou otázku. Co od kurzu očekáváte a jakých výsledků chcete dosáhnout? Pokud vám jde o rozvoj obecných jazykových dovedností a budování vztahu k cizí řeči, pak sáhněte po variantě běžného kurzu. Do něj dítko dochází jednou či dvakrát týdně jako do klasického kroužku a pod vedením lektora řeč systematicky rozvíjí.

Pokud má váš syn či dcera problémy se školní angličtinou, kterou potřebuje dohonit, volte spíše individuální výuku. Je nutno mít na paměti, že v jazykových školách se jazyk učí jinak než ve státním školství a probíraná látka se odlišuje. Z toho důvodu docházkový kurz nemusí dítěti pomoct ke zlepšení školních známek. Individuální výuku naproti tomu lektor může přizpůsobit přesně potřebám daného studenta.

No a pokud je na tom naopak váš potomek se školními známkami dobře a řeč ho baví, může být dobrou variantou povzbudit ho přihlášením do přípravného kurzu ke zkouškám z jazyka. Výhodou tohoto kurzu navíc je to, že po jeho absolvování završeném složením zkoušky jasně vidíte výsledky.

Pro starší děti pak může být dobrou možností také konverzační kurz, který už staví na určitých znalostech a rozvíjí schopnost aktivní komunikace.

A pokud si stále nevíte s výběrem kurzu rady, oslovte přímo jazykovou školu. Její zaměstnanci vám jistě rádi poradí a každá lepší škola vám navíc umožní vyzkoušet si hodinu zdarma a nezávazně.

Please follow and like us:
0

Proč kurz angličtiny pro děti v jazykové škole?

Čas od času se ve své praxi setkávám s názorem, že je zbytečné aby díte navštěvovalo kurz angličtiny v jazykové škole, když se jí učí ve škole. Nechci hanit základní či střední školy obecně, jistě mezi nimi je plno takových, kde je výuka jazyků na opravdu dobré úrovni a snad i dostačující. Bohužel však z vlastní zkušenosti a z informací od studentů naší jazykové školy vím, že je ještě více případů, kdy to tak není.

Problémů ve výuce angličtiny na základních (a potažmo středních) školách je několik. Jsou to velké třídy, které učitelům neumožňují dostatečně intenzivní práci s dětmi. Často jsou na vině sami pedagogové, kteří mají sice vzdělání, ale přesto nevědí, jak s dětmi pracovat, aby byla práce přínosná pro obě strany. Občas vkládají na děti neadekvátně vysoké nároky, občas prostě nevědí, jak nějakou látku jednoduše vysvětlit a občas mají problémy s kázní. Ve všech případech však neefektivní práce pedagoga vede k neefektivnímu studiu ze strany žáka. Možná ale největší problém vidím v zastaralých a nešťastně postavených osnovách, které svazují ruce i těm z učitelů, kteří by měli nápady a invence.

Prolight.cz-IMG_9741

A proč je podle mě plán špatný? Z mého pohledu klade až moc velký důraz na ovládnutí gramatiky. Nutno přitom dodat, že plno gramatických jevů, které se učí již děti na druhém stupni ZŠ je z pohledu rodilého mluvčího v běžné komunikaci 21.století prakticky nevyužitelných nebo dokonce zastaralých. Opravdu se děti musí učit větné konstrukce, které by se ve vztahu k češtině daly přirovnat třeba ke konstrukcím typu „kdybych to býval věděl, tak bych tam byl nechodil“? Kdo tyto konstrukty v dnešní době v mluvené řeči používá? A kdy je použije dítě? Vězte přitom, že využívány nejsou ani v angličtině rodilými mluvčími. Dále se děti ve školách hodně učí poslech. To samo o sobě není špatné. Špatná je pouze metoda, jak se k tomu přistupuje. Říká se, že pochytit mluvené slovo, zejména to, které je zachyceno na nějaké audio nahrávce, je to nejtěžší, s čím se v průběhu studia řeči potýkáme. A má to své opodstatnění. Pokud pouze slyšíme nějaký rozhovor, ale nevidíme mluvčího, nemůžeme sledovat jeho gestiku a mimiku. A věřte mi, to k porozumnění hodně přispívá. Mnohem lepší by bylo učit děti rozumnět mluvenému slovu prostřednictvím videí, ve kterých alespoň vidí situaci a ze kterých pochopí kontext. Co považuji ale za to nejhorší a naprosto alarmující je, že nejmenší prostor je věnován procvičování komunikačních dovedností. Není právě komunikace to, co nás ke studiu cizí řeči vede? Proč se tedy jazyk učí od stolu, vyplňováním cvičení a mluvení se přehlíží? Ať už se to někomu líbí nebo ne, tím, že učitel jednou za čas ve třídě nastolí simulovanou situaci a instruuje děti, aby si povídaly o nějakém tématu, je mluvit nenaučí.

13045464_10209153779112392_1257914962_n

 

A právě proto považuji jazykové školy specializující se na práci s dětmi, respektive jejich jazykové kurzy pro děti, za stále potřebné. Kurzy v jazykových školách totiž usilují o to, aby tuto slabinu státního školství vyvážily a aby dětem daly to, co jim ve školách chybí. Pokud pošlete své dítě na kurz do jazykové školy, s největší pravděpodobností hodinu neprosedí u stolu, kde se bude biflovat gramaticku a vyplňovat cvičení. Místo toho se bude učit komunikovat. Lektoři jazykových škol děti prostřednictvím interaktivních činností, hraní her, sledování videí a vytváření nejrůznějších projektů, vedou k tomu, aby se nebály mluvit. Usilují o to, aby se děti nebály mluvit, bez ohledu na to, jestli to, co řeknou, bude gramaticky správně nebo špatně. Naši lektoři jsou navíc instuováni k tomu, aby s dětmi mluvili, pokud to jde, výlučně anglicky, čímž děti vedou k tomu, aby si na řeč zvykly, začaly ji vnímat jako samozřejmou věc a naučily se stejně tak reagovat v angličtině. Kromě toho lektoři věnují 2/3 času z lekce interaktivním činnostem a pouze 1/3 práci s učebnicí. Možná namítnete, že gramatika je přeci také důležitá. Ano, je (tedy alespoň ta základní). Nicméně i gramatika se dá naučit jinak, že nezáživným výkladem a drilováním. Například právě prostřednictvím oněch interaktivních cvičení a aktivní komunikace.

Pokračovat ve čtení „Proč kurz angličtiny pro děti v jazykové škole?“

Please follow and like us:
0

Učit předškoláky jazyky? Ano, ano a ano! Ale přirozeně.

Nedávno jsem se s jedním známým bavila na téma výuka angličtiny u předškoláků. On je toho názoru, že by se děti před zahájením povinné školní docházky neměly cizím jazykem zatěžovat. Já naopak předškolní období vnímám jako to nejlepší k zahájení jazykového vzdělávání. Umíte si tedy asi představit, že mezi námi nastala poměrně vášnivá debata. Nevím, jestli jsme ho svými argumenty přesvědčila, ale došlo mi, že toto téma řeší více lidí. A proto jsem se rozhodla zveřejnit zde svůj pohled na věc. No a jelikož ze zkušenosti vím, že nejlepší podporou pro určitý názor je názorný příklad, dovolte mi vás seznámit s něčím, čehož jsem byla svědkem před pár týdny, když jsem se náhodou ocitla v učebnách naší jazykové školy v páteční dopoledne, tedy mimo mou standardní pracovní dobu.

prolight-cz_img_9790raw

Je lehce po osmé hodině, když zazvoní zvonek a skrz zavřené dveře slyším svou kolegyni Monicu, která jde otevřít dveře. Je mi jasné, že jí právě dorazil první studentík na celodopolední program s angličtinou a napadne mě, že možná bude potřebovat pomoct (Monica je totiž jedna z našich zahraničních lektorek a nemluví česky). A tak dopisuji a odesílám rozepsaný e-mail a chystám se jít zapojit.  Otevřu dveře do chodby, ale nestačím nic říct. Předběhne mě totiž právě onen malý studentík. „Hello Monica“, pronáší směrem ke své lektorce s nevinným úsměvem na tváři, zatímco jeho tatínek kontroluje, že má vše důležité. Vzhledem k samozřejmosti, se kterou chlapeček Monicu anglicky pozdravil, byste nečekali, že jde o teprve pětiletého špunta. Tím spíš by se vám snad nechtělo uvěřit, pokud byste zaslechli jeho další větu, která byla geniálně prostá a přitom všeříkající. „Can I play, please?“ chlapec vyslovuje tak prostě, jako kdyby se česky zeptal „jestli si může jít hrát“.

Naštěstí daný chlapec není ojedinělým případem. Pokaždé, když se nachomítnu k hodinám své kolegyně, která se zaměřuje především na děti předškolního věku, nestačím žasnout. Děti s ní totiž zpravidla komunikují anglicky. Tedy rozumějte, ne výlučně anglicky, ale snaží se. Vzhledem k rané fázi jejich vývoje a vzhledem k začátkům studia řeči, se u nich většinou angličtina mísí s rodnou češtinou. Výsledná komunikace mezi dítětem a lektorkou pak může vypadat třeba nějak takhle: D: „Monica, I want čůrat“, M: „Čůrat? You want to pee?“ D: „Yes. Pee, please.“, M: „Ok, let’s go.“ Občas přitom ve větším poměru slyšíte angličtinu a občas češtinu. Já však děti obdivuji a myslím, že každý dospělý, který se učí cizí řeč, by si z nich měl vzít příklad. Ptáte se proč? Děti totiž zásadně netrpí ostychem z mluvení a nedělají si vrásky s tím, jestli něco náhodou neřeknou špatně. Děti prostě řeknou to, co chtějí a potřebují říct. A víte co? Ony se ve výsledku vždy dorozumí.

Ale je tu ještě jeden faktor, který předškolním dětem studium cizí řeči usnadňuje. Dětěi tohoto věku se totiž stále intenzivně učí řeč mateřskou. Díky tomu pravidelně posilují paměť a nečiní jim takový problém učit se paralelně i řeč cizí. Berou to zkrátka tak nějak šmahem, najednou a ještě k tomu využívají predispozice tohoto období, tedy plně aktivních a otevřených řečových center. To už bych však zabíhala do složitých psycholingvistických konstrukcí a teorií a to nechci. O tom třeba zase příště.

Zeptá se-li mě tedy ještě někdo na to, jestli děti již v předškolním období učit cizí řeč, mou odpovědí bude jednoznačné a hlasité ANO. Netrapte své předškoláky násilným drilováním, ale nenásilnou formou je seznamujte s cizí řečí. Uvidíte, že vám za to jednou poděkují. Já sama bych si přála, aby mě maminka začala učit jazyky už „v kolébce“ a byla bych šťastná, kdyby pro mne studium jazyků v dospělosti bylo tak snadné, jako pro tyto dětičky.

Máte zájem o tipy pro zábavné a nenásilné metody výuky cizího jazyka, které můžete použít doma? Sledujte náš blog. V následujících měsících vás s nimi budeme seznamovat. A nebojte, nemusíte mít doma bilingvální prostředí, aby to fungovalo!

Please follow and like us:
0

Školní rok začíná. Nepodceňte jazykovou průpravu svých dětí! Přečtěte si, proč je kvalitní jazykové vzdělání tolik důležité.

V posledních letech se čím dál tím víc mluví o globalizaci a multikulturalismu. Ale co to pro nás znamená? V první řadě stále četnější kontakt s cizinci z celého světa, ať už na ulici, v obchodě v práci nebo dokonce ve škole. A z toho vyplývá stále akutnější potřeba ovládat světový jazyk.

 Prolight.cz-IMG_9604

Světovým jazykem číslo jedna je bez debat angličtina. Víte například, že angličtina je rodnou řečí pro více než půl miliardy obyvatel? A to nemluvíme o těch, pro které je druhým jazykem, jež ovládají skoro tak dobře, jako mateřský.

Možná jste přitom už zaznamenali, že z mezinárodního porovnání znalostí angličtiny u obyvatel, Česká Republika nevychází zrovna nejlépe. Do jisté míry je to zapříčiněno velkou propastí mezi anglosaskými a slovanskými jazyky, které jsou velmi výrazně odlišné. Do jisté za to ale také vděčíme špatnému a zastaralému systému vzdělávání a celkově nevhodným přístupem ke studiu jazyka na našich školách.

Stále je bohužel běžnou praxí, že jsou hodiny jazyků ve státním vzdělávání (zejména pak v tom základním) zaměřené na biflování slovíček a (často i zbytečné) gramatiky. Jak nám však selský rozum napovídá, samotné znalosti slovíček a gramatických jevů, nám bez schopnosti je prakticky využít nejsou k ničemu. A té nedosáhneme jinak, než aktivní komunikací v dané řeči. Velké množství žáků ve třídách, nevhodné osnovy, nedostatečně kvalifikovaní učitelé. To vše jsou příčiny, které vedou k oné nešťastné situaci, ve které se děti na školách učí jazyk bez toho, aby jej používaly. Naštěstí to je něco, s čím se dá pracovat a co se dá napravit. Třeba na kurzech v jazykových školách.

Prolight.cz-IMG_9630

Ale proč vůbec věnovat čas, energii a peníze do studia řeči, ať už u sebe nebo svých dětí?

Důvodů je plno, jak už jsme nastínili nahoře. Angličtina se stala prakticky nutností pro všechny, kdo mají nějaké pracovní či studijní ambice. Děti mají už od základní školy nespočet příležitostí ke studiu na zahraničních školách, ať už přímo v Česku nebo v rámci zahraničního studijního programu. Rok strávený na britské nebo americké střední škole je oblíbenou volbou mnoha dětí a jejich rodičů. A není se čemu divit. Takovéto hodnotné zkušenosti jsou opravdu k nezaplacení.

Ještě oblíbenější jsou pak zahraniční pobyty přirozeně u vysokoškoláků. Ti mají v současné době opravdu nepřeberně možností, jak strávit semestr či víc na partnerských univerzitách po celé Evropě, ale i mimo ni. Vstupním předpokladem jsou však, stejně jako u středních škol, dostatečné znalosti angličtiny, popřípadě jiného cizího jazyka.

Podobně to pak chodí i v pracovní sféře. Zahraniční firmy operující v tuzemsku často skýtají lukrativnější nabídky zaměstnání, než firmy lokální. Má to však jeden háček. Až na pár výjimek zpravidla požadují znalost anglického jazyka na komunikativní úrovni. Je to logické. Pracovní kolektivy často tvoří zaměstnanci z celého světa. Nemluvě o zahraničních konferencích a případně jednáních se zahraničním vedením. Nenechte se však pomýlit. Počet českých firem, požadujících alespoň minimální znalosti angličtiny, také každoročně roste. Zejména pak v obchodu, cestovním ruchu a ekonomické sféře.

Zkrátka a jednoduše. Žijeme ve světě tzv. neomezených možností. Aby však byly naše možnosti opravdu neomezené, musíme do sebe (potažmo svých dětí) něco investovat a musíme na sobě pracovat, jelikož konkurence je neúprosná a nároky se stále zvyšují.

Nezanedbejte vzdělání svých dětí a poskytněte jim kvalitní jazykovou průpravu. Rozšiřte si svou kvalifikaci a zlepšete si jazyk. U nás v JS FAN můžete udělat obojí! Školní rok 2016/2017 začíná v pondělí 26.9. a zapsat se můžete zasláním elektronické přihlášky nebo osobně na zápisech (7.9. a 12.9.).  V naší nabídce najdete celou řadu kurzů pro děti (od běžných docházkových, přes konverzační až po specializovanou přípravu ke cambridgeským zkouškám). Každoročně také otevíráme několik kurzů angličtiny pro dospělé.

 

Bc. Lucie Prokopová
Zástupkyně ředitelky
Jazyková škola JS FAN, s.r.o.

Please follow and like us:
0

Ohlédnutí za uplynulým školním rokem

Je první letní den tohoto roku, venku pomalu vylézá sluníčko, a já píšu ohlédnutí za uplynulým školním rokem. Semestr v naší jazykové škole totiž už skončil a tak je u tu tak trochu jako po vymření. Děti od nás již dostaly prázdniny a v prostorách probíhají jen ojedinělé kurzy a individuální výuka.

Prolight.cz-IMG_9698 Prolight.cz_IMG_9885raw

Asi budu znít jako nostalgicky vzpomínající babička, ale musím konstatovat, že ten čas opravdu strašně letí. Školní rok nám utekl tak rychle, že se nestačíme divit. A jak proběhl? S trochou pýchy musím říct, že dobře a bez větších obtíží. Dokonce se událo několik pozitivních věcí. Jaké jsou ty nejdůležitější?

Jako první, i když se nejedná o věc nejpodstatnější, bych ráda jmenovala založení tohoto blogu. Vytvoření firemního blogu, na kterém bychom sdíleli své postřehy, názory a zajímavosti ze světa jazykového vzdělávání, jsme zvažovali už delší dobu. Jeho založení vázlo nejdřív na vymýšlení trefného názvu (za který velmi děkuji našemu skvělému bývalému kolegovi Vladanu Reňákovi) a následně na pracovní vytíženosti. Vše se však nakonec podařilo a look a sheep úspěšně funguje už více než půl roku.

Založení blogu následovala tvorba nových webových stránek www.jsfan.cz, které byly taktéž v plánu již delší dobu a které pro nás byly ještě významnějším krokem, než založení blogu. Nový web je veselý, moderní a přehlednější, než ten předešlý, a máme z něho opravdu velkou radost. Za jeho tvorbu i správu děkujeme skvělé agentuře Fresh Services.

Událostí, kterou musím jmenovat, je i získání nových skvělých kolegyň Stáni, Terky a Olgy. Stáňa se pro nás jakožto angličtinářka/němčinářka stala opravdovou oporou. Její studenti si ji nemůžou vynachválit. Terka se zase ukázala být skvělou francouzštinářkou. Bohužel nás v září opustí, ale doufáme, že jenom na půl roku. Pro náš kolektiv byla opravdu velkým přínosem. Posledním, koho jsme mezi námi uvítali, je pak výtečná angličtinářka/ruštinářka Olga, která se s námi chystá na další školní rok. Díky ní jsme mohli do své nabídky uvést i kurzy ruštiny.

V zimě jsme se, spolu s organizací Business and Professional Women, zúčastnili krásné mikulášské pro děti. Děti od nás dostaly dárečky v podobě krásných placek a omalovánek a mohly si s námi zasoutěžit. Jejich radost a nadšení skutečně hřály u srdce 🙂

V dubnu jsme zase ve spolupráci s Otou Neužilem z Prolight agentury natočili krásné promo video, na kterém si můžete prohlédnout, jak s dětmi pracujeme – ať už v kurzech nebo v mateřských školách. Video máme ke zhlédnutí na našem YouTube kanále.

No a v květnu jsme pro změnu „naše“ děti vyslali na dětské cambridgeské zkoušky, které snad všichni do jednoho s úspěchem udělaly. To nás potěšilo natolik, že jsme se rozhodli přípravu ke zkouškám dětem v příštím roce nabízet ve větší míře, aby i ostatní mohli získat ten zasloužený certifikát.

Druhý semestr se, jako i v předchozích letech, nesl v duchu přípravy letních táborů. Ty příměstské už máme v tuto chvíli téměř zaplněné, některé se zaplnily v přímo rekordním čase. Na tábor na pražském Chodově se nám dokonce podařilo získat dotace od městské části, což je zajisté úspěch.

Nakonec bych ráda zmínila, že se nám v dětských kurzech opět sešlo více dětí, než předchozí školní rok. Celkový počet bez individuálních lekcí tvořil 174 studentů, což je o 29 víc, než v loňském roce. Nárůst jsme zaznamenali i v zájmu o kurzy pro dospělé. Kde jsme naopak zaznamenali úbytek bylo v kurzech v MŠ. To je ovšem dáno současnou politikou České školní inspekce, která externí kroužky ve školkách nedoporučuje. O tom jsme ostatně psali v jednom z našich předchozích příspěvků.

Celkem vzato, letošní školní rok se nám vydařil a můžeme jenom doufat, že se nám podaří tento pozitivní trend a růst udržet i nadále.

Za tým JS FAN,
Lucie Prokopová
zástupkyně ředitelky

Please follow and like us:
0

Podle čeho vybírat jazykovou školu

Jazykové kurzy zpravidla nebývají vůbec levné. Semestr v jazykové škole v Praze vás zpravidla vyjde někde mezi 5 a 10tis, podle jeho intenzity. Proto je důležité dobře zvážit všechna pro a proti před tím, než si nějaký vyberete a zaplatíte za něj. Není totiž nic horšího, než zaplatit za kurz a pak zjistit, že vám nic nepřináší nebo že není na takové úrovni, na jaké byste čekali.

Prolight.cz-IMG_9697

Ale jak se ujistit, že jazyková škola, kterou jste si vybrali, bude dobrá a že vás nezklame? Obzvlášť, když se jedná o malou neznámou jazykovku, bývá zjišťování potřebných informací problematičtější. Existuje však pár znamení, která by vám mohla napovědět, jestli se do té které školy zapsat nebo od ní dát honemrychle ruce pryč.

  1. Ukázková hodina.

    Každá dobrá jazyková škola by vám měla nabídnout ukázkovou hodinu zdarma. Nejste si jisti tím, jestli škola, kterou jste si našli, je ta pravá? No problem. Prostě se domluvte, přijďte si vyzkoušet jednu hodinu a pak se teprve rozhodněte, jestli nastoupit nebo ne. Je sice pravda, že vám 1 hodina neodhalí všechno, ale může vám hodně napovědět ohledně toho, jestli vám sedne lektor, jeho styl výuky a studijní materiály. A navíc si prohlédnete fyzické prostředí jazykové školy a uvidíte, jestli se v ní cítíte příjemně nebo ne. A to se hodí.

  2. Kvalifikovaní lektoři.

    Ačkoli by se tento požadavek mohl zdát jako samozřejmost a leckdo se nad ním jistě pozastaví, opak je pravdou. Skutečnost je bohužel taková, že plno jazykových škol tlačí na maximální využití rodilých mluvčích, a to za jakoukoli cenu. Každý student by si však měl uvědomit, že samotná dokonalá znalost jazyka nestačí. Pokud rodilý mluvčí neumí učit, hodiny s ním vám toho moc nedají. A jaká kvalifikace je dostatečná? Nejlepší je samozřejmě pedagogické vzdělání nebo alespoň TEFL zkouška (TEFL=teaching english as foreign language tedy „učení angličtiny jako cizího jazyka) nebo obdobná zkouška pro další jazyky. Ve výjimečných případech může doložené vzdělání nahradit dostatečně dlouhá praxe.

  3. Kvalitní učebnice.

    Dobrý a zkušený lektor dokáže úspěšně vést lekce s jakoukoli učebnicí nebo dokonce i bez ní. Učebnice je však důležitou oporou pro domácí studium a procvičování, které by mělo každý kurz provázet. A čím kvalitnější učebnice, tím lépe se v nich studenti orientují a tím lépe se jim z nich také učí.

  4. Počet studentů ve skupině.

    Některé velké jazykové školy cíleně pořádají kurzy s větším počtem studentů (10 a více). To může fungovat, pokud se kurz zaměřuje (téměř) výhradně na konverzaci a mluvený projev a pokud se jedná o kurz pokročilejších studentů. Ve všech ostatních případech jsou vždy lepší menší skupiny do 6 studentů. Jenom ty totiž zaručí, že vám lektor bude moct věnovat tolik pozornosti, aby bezpečně opravil všechny vaše případné chyby a vysvětlil vám vše, co vám není jasné.

  5. Spolupráce s většími školami a vzdělávacími institucemi.

    Těchto institucí je velké množství. Naše jazyková škola například spolupracuje s jazykovou školou Akcent nebo společností Wattsenglish. A proč je taková spolupráce dobrá? Velké instituce zpravidla vyžadují absolvování pravidelných školení nebo alespoň dodržování určitých pravidel. A samozřejmě dodávají prvotřídní studijní materiály.

  6. Přítomnost rodilých mluvčích.

    Stejně tak, jako může být rigidní zaměřenost na rodilé mluvčí nevýhodou, může rozumný výběr kvalitních lektorů z řad rodilých mluvčích vést k oživení a povznesení výuky. Studenti si navíc díky kontaktu s rodilými mluvčími zvyknout na jejich přízvuk a lépe pochytí drobné nuance ve výslovnosti.

Please follow and like us:
0

Dilema mateřských škol. Dopoledne hraní, odpoledne výuka. Nebo obráceně?

Pokud jenom trochu sledujete, co se odehrává v českém školství, pravděpodobně už jste zaznamenali nejnovější počin školské inspekce. Ten se týká předškolního vzdělávání, a to konkrétně placených kroužků. 

Prolight.cz_IMG_9867raw

Nevůle vůči dopoledním placeným kroužkům v mateřských školách Česká školní inspekce projevovala už delší dobu. To, že se jí dopolední placené kroužky nelíbí a že aktivní ředitelky a ředitelé školek s hojnou nabídkou zájmových aktivit mají stále těžší a těžší si svůj program obhájit, jsme pozorovali již posledních pár let.

V tuto chvíli situace vygradovala. Inspekce se totiž rozhodla současný stav a bojůvky vyřešit plošným nařízením. Z tohoto nařízení vyplývá, že od září příštího roku školky nebudou moci nabízet placené kroužky v dopoledních hodinách. Tento  nadstandard budou smět dále poskytovat pouze v odpoledních hodinách. Jedinou výjimku tvoří situace, když školka kroužek zařadí do rámcového vzdělávacího plánu. Pak ale nesmí být hrazený ze strany rodičů a ředitelé musí zvolit jednu ze dvou variant – 1) nechat činnost vést vlastními učitelkami z MŠ (zde přirozeně nastává problém s odbornou kvalifikací), 2) hradit kroužek z vlastních finančních prostředků (což je pro řadu zařízení více než problematické).

Důvody rozhodnutí školské inspekce tak, jak je udala, jsou jednoduché. Vycházejí z celkové koncepce předškolní výchovy, ve které je právě dopolední čas určen společnému vzdělávání a rozvoji. Odcházení dětí na placené kroužky pak narušuje práci učitelek. Jednak tím, že děti odcházejí na placené kroužky v průběhu celého dopoledne a courají se sem a tam. Jednak také tím, že díky svým kroužkům mohou být částečně vyloučeny ze společného programu a může jim něco „utéct“.

V žádném případě není záměrem tohoto příspěvku soudit důvody školské inspekce k přijetí příslušného opatření ani to, jestli se v obecné rovině jedná o rozhodnutí dobré nebo špatné.  To nespadá do mé kompetence. Jelikož však mám za sebou několik let zkušeností s výukou angličtiny v MŠ, a to v jakoukoli denní dobu, dovoluji si vyjádřit se jmenovitě k výuce angličtiny a k tomu, co se stane, pokud se přesune do odpoledních hodin. Proto píši tento článek s titulkem „Dopoledne hraní, odpoledne výuka. Nebo obráceně? Aneb proč je špatný nápad předškoláky učit odpoledne.“

Problémy s odpolední výukou angličtiny v mateřských školách se z mého pohledu dají shrnout do 4 základních bodů, které spolu vzájemně souvisejí.

  1. Únava. Představte si, že se večer vrátíte domů po náročném pracovním dni. Asi se těšíte, až si sednete, dáte si dobrou večeři a budete relaxovat u televize nebo u jiné odpočinkové aktivity, že? A teď si představte, že byste se místo toho měli vydat rovnou na vzdělávací kurz nebo si doma místo oblíbené knížky otevřít učebnici fyziky a začít studovat. Jak by vám to asi šlo? A s jakou chutí byste se do studia pustili? Dovedu si představit, že byste neskákali nadšením do stropu. Obzvlášť pokud nepracujete manuálně. No a děti to mají stejně. Ačkoli jako dospělí produktivní lidé možná nedokážeme dost dobře pochopit, jak by mohlo děti hraní si ve školce unavit, je to tak. Program, který děti dennodenně v MŠ absolvují, je pro ně také vyčerpávající. V odpoledních hodinách jsou zpravidla také unavené a těší se domů. Opravdu si myslíte, že je nejlepší řešení jim na tento čas naplánovat vzdělávací kroužek?
  2. Koncentrace. S únavou jde samozřejmě ruku v ruce také soustředěnost. Děti už toho odpoledne mají velmi často dost. Jsou zahlcené nejrůznějšími podněty a zážitky z uplynulého dne a unavené z nejrůznějších aktivit, které absolvovaly v rámci společného programu. Když je v takovéto fázi posadíte do třídy s tím, že se budou učit anglicky, výsledek nikdy nebude takový, jako když na výuku dorazí svěží a odpočaté na počátku dne. Situaci už zcela nezachrání ani ten nejschopnější lektor s nejzábavnějšími aktivitami.
  3. Zlobení. Tento bod opět úzce souvisí s předchozími dvěma body a zároveň je tím, který lektorům nejvíc znesnadňuje práci. Zlobení, roztěkanost či neposednost se přitom nedají dětem tak docela vyčítat a můžou se projevit i u toho nejhodnějšího z nich. Důvod? Únava. Zatímco my dospělí býváme v případě únavy zpomalení, letargičtí a línější, předškoláci to mají přesně naopak. V okamžiku, kdy se začnou cítit utahaní, začínají být roztěkaní, rozlítaní a neposední. Chtít po nich, aby v tomto stavu hezky seděly a dávaly pozor nebo aby se soustředily na hru a odpovídali na otázky, občas bývá opravdu nesnadný úkol.
  4. (Ne)Přítomnost. Prostě a jednoduše – plno rodičů si děti odvádí po obědě. Nabídka odpoledních kroužků se tedy nikdy nedotkne zdaleka všech rodičů. Samozřejmě, rodiče mají možnost nechat svého potomka v den kroužku ve školce déle. To ale ne každé dítě snese.

Možná se teď ptáte, jestli má tedy vůbec smysl dětem odpolední kroužek angličtiny ve školce platit. Nebojte. Přes to všechno má. I když výsledky učení budou vždycky o malinko lepší v dopoledních hodinách, i odpoledne se toho děti zvládnou hodně naučit. A hlavně. Seznámí se s jazykem a zvyknou si na něj. Což je nesmírná výhoda při nástupu do základní školy, kde je již od první třídy čeká řádná a občas nesnadná výuka. Je prokázáno, že dítě, které si v rané fázi vývoje osvojí základy cizí řeči, se ji v budoucnu učí mnohem snáz a rychleji, než jeho vrstevníci, kteří se s jazykem setkávají poprvé až na základní škole.

No a pokud berete výuku cizího jazyka u svých dětí opravdu vážně a chcete, aby se naučilo víc, než pár základních slovíček či frází a základní komunikaci, můžete jej přihlásit do jazykových kurzů v naší jazykové škole. Kurzy sice probíhají taktéž odpoledne, ale v malých skupinách (max 6 dětí) a v 90 minutových výukových blocích. Díky malým skupinkám má lektor možnost věnovat více pozornosti každému dítěti a přizpůsobovat výuku jejich aktuálnímu rozpoložení, což zaručuje lepší výsledky práce. Delší časový úsek (90 minutový blok oproti 30 minutovému bloku ve školce) pak zase skýtá větší intenzitu práce.

Please follow and like us:
0

Studium v kurzu nebo samostudium doma?

V minulém příspěvku jsme srovnávali studium v kurzu s individuálními lekcemi. Dnes bych se ráda podívala na srovnání něčeho dalšího. Totiž studia v kurzu a samostudia doma. Sama jsem v životě, a to v dostatečné míře, absolvovala oboje. Myslím tedy, že mám na oba druhy studia vcelku dobrý náhled. Tady je seznam toho, co považuji za hlavní klady a zápory skupinové výuky i samostudia. 

11050146_1094960110533512_5703867888634013139_n

Studium v kurzu

 

+ přítomnost lektora. Ten vás vede, vše vám vysvětlí a může vás opravit, pokud uděláte chybu.

+ interaktivnost. Člověk se nejlépe učí praktickým procvičováním – například při skupinovém nácviku reálných situací.

+ možnost aktivní komunikace. Pokud se chcete naučit cizí řeč, pak musíte mluvit, mluvit a mluvit. A k tomu nutně potřebujete další lidi.

+ větší motivace. Když opadne prvotní nadšení a vnitřní motivace slábne, stále zůstává myšlenka na zaplacený kurz, neprobranou učebnici a spolustudenty v kurzu.

+ organizovanost studia a větší logická návaznost. Zkušený lektor ví, jak výuku vést a co probírat dál tak, aby vám studium skutečně k něčemu bylo a abyste se v něm neztratili.

– méně prostoru k probírání individuálních nedostatků. Ve skupině lektor nikdy nemůže větší množství pozornosti věnovat jednomu studentovi a zanedbávat tak ostatní.

– menší flexibilita v probírané látce. V kurzu se vždy jede podle předem připravené osnovy a z té se zpravidla neodbočuje. Musíte se tedy smířit i s probíráním toho, co pro vás osobně není důležité nebo co už umíte.

– vázanost na přesné termíny a časy. Kurz probíhá v ty a ty dny od-do. Přes to nejede vlak.

– menší časová dotace. POKUD se studiu věnujete pouze v kurzu, bývá to zpravidla méně času/týden, než pokud byste se studiu věnovali samostatně. I při docházení do kurzu je tedy dobré věnovat nějaký čas opakování a samostudiu doma.

 

Samostudium

 

+ zaměřenost na individuální nedostatky a slabá místa. Při samostudiu se věnujete pouze tomu, v čem máte mezery nebo co byste si chtěli procvičit. Nemusíte ztrácet čas s látkou, která pro vás postrádá význam.

+ větší flexibilita v čase studia. Studujete prostě tehdy, kdy se vám to hodí a kdy máte zrovna čas. Ale pozor, to může být i nevýhoda. Pokud ke studiu přistupujete stylem, že „si k tou sednete, až budete mít vše hotovo“, může se dost dobře stát, že vám to nedá ani hodinu týdně.

+ větší flexibilita v probírané látce. Nemusíte se vázat na nějaké osnovy a v látce můžete libovolně přeskakovat nebo se vracet.

+ větší časová dotace. POKUD máte dostatečně silnou vůli a uděláte ze studia prioritu, můžete mu za pomoci samostudia věnovat podstatně více času, než kolik by vás stálo docházení do kurzu.

– absence lektora. Musíte se spolehnout pouze na vaše správné pochopení látky. Nemáte u sebe nikoho, kdo by objasnil případné misinterpretace nebo opravil špatnou výslovnost.

– absence komunikační složky. Schopnost mluvení je tou základní složkou ve studiu jazyka. Pokud se učíte sami doma, prostor pro procvičení budete hledat obtížně.

– menší či nulová možnost k praktickému procvičení. Tento bod úzce souvisí s bodem předchozím . Pokud si nemáte ve studovaném jazyce s kým popovídat, nemůžete ani prakticky procvičit gramatiku či slovní zásobu.

– problém s motivací. Jestli-že nejste vázaní na určitý den a čas, kdy se máte dostavit do kurzu, může pro vás být obtížné vyhradit si prostor pro studium.

 

Jak to vidíte vy? Volili byste raději studium v kurzu nebo samostudium doma? Napadají vás nějaké další výhody či nevýhody? Určitě se nebojte a podělte se o ně s námi v komentářích. 🙂

Please follow and like us:
0