Mikuláš – jak se slaví napříč Evropou

Mikuláš je tu a tak jsme se rozhodli trochu se podívat na zoubek tomu, kde všude a jak se tento svátek vlastně slaví. Že u nás svatý Mikuláš naděluje dětem 5.12. drobné dárky a vodí s sebou své pomocníka anděla s čertem, určitě připomínat nemusíme. Věděli jste ale, že nejsme zdaleka jediná země, kde se obdobná tradice drží? Svého Mikuláše mají například také v Německu, Polsku, Rakousku, Maďarsku, Chorvatsku, Belgii nebo třeba Švýcarsku. Pojďme se spolu v rychlosti podívat, jak to u našich evropských sousedů vypadá.

Německo

V Německu se toho na první pohled moc neliší. Obcházející Mikuláš vypadá stejně jako náš a většinou bývá doprovázen postavou jménem Knecht Ruprecht, což zpravidla bývá zarostlý, vousatý pacholek, ověšený kožešinamy, řetězy a metlami. Svým zjevem nápadně připomíná čerta. Možná až na ty chybějící růžky. 🙂 A pokud by se někomu zastesklo po opravdovém čertovi, nemusí ještě zoufat. V některých spolkových zemích (například Bavorsku) se k Mikulášovi přidává i Krampus, který je pravým (a možná ještě strašidelnějšími) ekvivalentem českého čerta. Anděla nicméně Mikuláš jaksi zapomněl doma. No, co se dá dělat!

Rakousko

Možná, že v Německu chybí Anděl, protože má plno práce u našich jižních sousedů. V Rakousku anděl obchází věrně po boku Mikuláše a zapisuje si do své knihy, které děti jsou hodné a které zlobivé. Občas tyto dva doprovází ještě Guatseltrager, tedy starší muž, který nosí koš plný dobrot pro hodné děti. Zlobivé děti by se ale měly mít na pozoru! I tady totiž můžou v nestřeženém okamžiku narazit na Krampuse!

Polsko

Na severu od ČR obchází děti v noci z 5. na 6.12. vytížený Mikolaj (Mikuláš). Ten jim schovává dárky pod polštář nebo do velkých punčoch a narozdíl od toho českého nerozdává pouze sladkosti, ale také malé hračky. A proč je tak vytížený? U našich sousedů je to totiž opět Mikolaj, kdo dětem nosí dárky pod stromeček 24.12. Do každé domácnosti se tedy během prosince podívá hned dvakrát. Při první z obou příležitostí ho většinou doprovází čert, kterého si údajně ochočil.

Nizozemsko

Málokdo ví, že slavný americký Santa Claus má původ či svůj vzor právě v této evropské zemi. Dětem zde totiž dárky nosí Sinteeklaas, ze kterého údajně bylo slovo „Santa Claus“ odvozeno. Nápadně se Santovi podobá i v oblasti vzhledu. Tedy až na ten velký pupek, který u nizozemského Sinterklaase nenajdete. A s jakými tradicemi se Sinterklaas pojí? Zpravidla jezdí na bílém koni a naděluje dětem dárky do bot, které večer 5.12. nechávají za dveřmi nebo na okně. Na oplátku od nich vyžaduje, aby mu zazpívaly písničku. Doprovázen přitom bývá svým společníkem Černým Petrem (Zwarte Piet). Sinterklaas chodí také v Belgii, zde ale až o den později 6.12., místo Černého Petra jej doprovází Taťka Rákoska. 

A kde naopak Mikuláše vůbec neslaví? V Evropě je to například Francie a Velká Británie. Dále pak Rusko. V Británii nicméně po Mikulášovi přeci jen jakási stopa zůstala. Původní postava sv. Mikuláše se totiž přetransformovala do Father Christmas, který nosí dětem dárky pod stromeček.

Jak doma slavíte Mikuláše vy? Mátě nějaké speciální zvyky? Dejte nám vědět do komentářů!

Dopis pro Santu?

Drazí přátelé / studenti / rodiče / čtenáři,

dnes jen  v rychlosti. Jelikož do Vánoc nám nezbývají ani 4 týdny, je nejvyšší čas napsat Santovi (ano, ctíme Ježíška, ale jazykových kurzech ctíme také kulturní tradice jiných zemí, a tak s dětmi v kurzech angličtiny tvoříme dopisy Santovi).

A možná si Vaše dítko bude takový chtít vytvořit i doma. Víte ale jak na to? A jak má takový správný dopis pro Santu vypadat? 

Pomoct s tím může několik jednoduchých a rychlých online nástrojů, jako jsou třeba tyto.

http://www.aletter4santa.com/

https://www.emailsanta.com/email_santa.asp

Psát můžete samozřejmě i ručně. K tomu, aby v tom případě dopis pro Santu také nějak vypadal, vám pomůžou předtvořené šablony.

Hezké najdete například zde: 

http://www.anpost.ie/AnPost/Letters+to+Santa.htm 

Ať už píšete Santovi nebo Ježíškovi a ať už si přejete pod stromeček cokoli, přejeme Vám, ať se všechna Vaše přání splní! 🙂

Váš tým JS FAN

Tábory na Chodově jsou za námi. Jak probíhaly?

Hezké úterní odpoledne všem. Jste na cestě z práce? Užíváte si volný den? Nebo vymýšlíte program pro své děti? Ať tak či tak, přejeme Vám, ať se u toho máte fajn. My v JS FAN se od pondělí pozvolna znovu pouštíme do běžného pracovního procesu. Máme za sebou 3 týdny příměstských táborů na Chodově, ze kterých se ještě vzpamatováváme (ne, že by nás nebavily nebo že by se nepovedly, ale daly nám zabrat!) a začínáme plánovat nový školní rok. Na co se můžete těšit? Kromě klasických jazykových kurzů pro děti i dospělé, doučování a zábavného dopoledne s angličtinou zatím není nic jisté. Rádi bychom však naplánovali pořádnou dětskou halloweenskou party a pak ještě Mikuláše. No a pak se uvidí.

Ale nepředbíhejme. Je srpen, já právě sedím na zahradě u svých rodičů, načerpávám trochu toho vitaminu D ze slunečních paprsků, a přitom si v hlavě rekapituluji zmíněný tábor. Jak probíhal? Co všechno jsme stihli? Bavilo to děti? A povedly se tedy nebo ne?

První, co mě v souvislosti s táborem napadá je, že to byl neskutečný fofr. Sotva jsme všechno v pátek 21.července připravili, už tu byl 11.srpen a 3 týdny tábora za námi. Během těchto 3 týdnů se nám na táboře vystřídala více než stovka různých dětí ve věku od 4 do 12 let, a to už je panečku číslo! Naštěstí můžeme děti pochválit a být za ně vděční. Většinu času byly hodné a bezproblémové. A co víc, většina z nich se nadšeně pouštěla do jakéhokoli programu, a dokonce i angličtina je bavila. A o to nám jde především. Aby se děti bavily, klidně i při výuce. Během tábora jsme toho stihli opravdu hodně. Navštívili jsme hned dvě výstavy Národního muzea, podívali jsme se k hasičům a do ZOO, zahráli jsme si plno her v areálu i okolí areálu tábora, naučili jsme se plno nových věcí v angličtině, vyzkoušeli jsme si pár jednoduchých (a přírodních) pokusů a nezapomínali jsme ani na ranní rozcvičky. A jako třešničku na dortu jsme každý týden našli poklad. První týden jsme ho vypátrali za pomoci indicií jakožto malí detektivové, druhý týden jsme ho objevili jako správní malí objevitelé a třetí týden nás k němu dovedli dopisy od našeho průvodce, jakožto malé cestovatele. No, co víc si přát? Snad jen o malinko příznivější počasí. Většinu času nás trápila buď úmorná vedra nebo déšť. Ale co, poradili jsme si tak i tak.

Pokud mám tedy mluvit za sebe – ano, letošní tábor se povedl. Sice jsme nestihli úplně všechno, co jsme si naplánovali, ale děti odcházely z tábora vesměs spokojené a často se nám stávalo, že vlastně ani odejít nechtěly. A to je pro mě, jakožto pro organizátorku, to nejlepší ocenění, jakého se mi může dostat. J Nebo bych vlastně měla říct NÁM. Nic z toho by totiž nešlo bez našich skvělých lektorek a vedoucích, které na táboře trávily své dny, s dětmi si hrály a velmi často dělaly mnohem víc, než to, co mají v popisu práce. Jsou jimi Nela Švancarová, Zuzana Snížková, Adéla Bartáková, Monica Manta, Olga Kirchen a Angelika Kirchen. Čili milé drahé kolegyně, děkuji Vám mnohokrát! J Mé díky ale patří také našim partnerům – vedení základní školy Květnového vítězství 57, které nám neuvěřitelně vyšlo vstříc a pronajalo nám veliké prostory spolu s obrovskou školní zahradou, a pak cateringové firmě Vital catering, která nás zásobila výbornými domácími obědy, byla tak skvělá, že nám zapůjčila svou várnici na šťávu a doslova nám zachránila krk, když jsme na poslední chvíli přišli o původně nasmlouvanou společnost. Za nekonečnou trpělivost pak děkujeme i pánům hasičům z hasičské stanice Chodov a zaměstnancům Národního muzea, kteří nám všechno tak ochotně ukázali. Poslední, ale důležitý, dík pak patří všem úžasným rodičům, kteří náš tábor zásobili sponzorskými dary, hračkami a sladkostmi. Dětem určitě udělaly radost.

Budeme se těšit zase za rok a prozatím přejeme příjemný zbytek léta.

P.S. víte, že už nyní probíhá přihlašování do jazykových kurzů na příští školní rok?

Za tým jazykové školy JS FAN

 

Lucie Prokopová
zástupkyně ředitelky

Není kurz jako kurz a lektor jako lektor. Aneb jazykové kurzy pro děti mají svá jasná specifika.

Říká se, že děti jsou tím nejnáročnějším publikem. To přitom platí nejenom v rámci divadelních představení, ale prakticky při jakékoli činnosti. Například i při výuce anglického jazyka.

Zatímco dospělý student jde na jazykový kurz s jasnou vizí toho, co se chce naučit a připravený tvrdě pracovat, dítě to vnímá jinak. Dítě se především chce bavit. A je mu přitom jedno kde zrovna je a co u toho dělá. Pokud ho určitá činnost nebaví či ho to přímo nudí, prostě se jí přestane věnovat nebo vám to dá pěkně sežrat. V nejlepším případě pak bude dělat to, co má, ale bude se tvářit otráveně a nezapomene vás o své znuděnosti informovat. Je přitom asi jasné, že čím mladší dítě je, tím je tento trend markantnější.

Z uvedeného pak vyplývá, že vyučovat cizí jazyk ve skupině dětí, a to hlavně těch předškolních a prvostupňových, není nic tak snadného, jak si leckdo myslí. Vyžaduje to nekonečnou trpělivost, fantazii a zásobárnu aktivit a činností. Na vyplňování cvičení a práci s učebnicí je prostě neutáhnete a konverzovat s nimi zpravidla nejde. Učit malé děti zkrátka vyžaduje zcela odlišné pedagogické schopnosti, než vyučovat dospělé či teenagery.

Právě z toho důvodu se většina velkých a zavedených jazykových škol otevírání kurzů pro děti vyhýbá. Tuto „díru“ pak zaplňují menší jazykové školy, které se naopak zaměřují téměř výlučně na výuku dětí. Že se jazykovka specializuje na práci s dětmi přitom poznáte na první pohled. Elegantní a minimalistické učebny, vybavené prakticky jen tabulí, dataprojektorem a židlemi nečekejte. Místo nich najdete útulné třídy s barevnými stěnami, vyzdobené plakáty a dětskými výtvory, vybavené celou řadou hraček, obrázkových karet a dalších nezbytných pomůcek. Samozřejmostí by pak měl být koberec, umožňující sezení na zemi.

A k čemu to všechno? Při práci s mladšími dětmi jde totiž především o hru a názornost. Mladším školákům, natož předškolákům, nestačí říct, že pejsek se řekne „dog“. Oni jej musí vidět, zkusit si jej předvést a nejlépe si ho i osahat. A k tomu právě slouží ony obrázkové karty, tzv. „flashcards“, pexesa, binga, plyšáci a samozřejmě také dostatek prostoru pro hru. Samotná hra, ať už v jakékoli podobě, je přitom tím nejpřirozenějším, a zároveň nejúčinnějším způsobem výuky u dětí předškolního a mladšího školního věku. S trochu nadsázky by se dalo říct, že pokud se lektorovi u dětí podaří v průběhu výuky vyvolat emoce (samozřejmě myslíme y pozitivní) a pořádnou dávku nadšení, má vyhráno. Je totiž dokázáno, že paměť a trvalé uchovávání informací funguje lépe, je-li spojeno s určitým emocionálně nabitým prožitkem.

A má to ještě jednu výhodu. Dokáže-li lektor děti zaujmout, docela určitě bude z hodin odcházet spokojený a nabitý energií. Děti jsou totiž nejnáročnějším publikem ze všech, ale také tím nejvděčnějším. Pokud je čas strávený s jejich lektorem bude bavit, věřte, že na hodiny budou chodit s nadšením a lektora odmění nakažlivou radostí. A hlavně, odnesou si z hodin kýžené znalosti. Pro lektora přitom snad neexistuje lepší pocit, než když ho po čase jeho studentíci sami od sebe začnou oslovovat v cizí řeči a začnou s ním bez ostychů komunikovat.

Své o tom vědí i lektoři z jazykové školy JS FAN sídlící na Praze 4. Ti své studenty vedou v jazykovém vzdělání už více než jednu dekádu a řada dětí se k nim stále vrací. „Nejdříve jsem se práce s předškoláky bála, ale pak jsem zjistila, že si s nimi stačí hrát. A tak si teď hrajeme a u toho se učíme. A ono to funguje.“ Hodnotí svou práci jedna ze zdejších zahraničních lektorek.

 

 

Jaký kurz angličtiny pro děti zvolit?

Našli jste si jazykovou školu, která nabízí jazykové kurzy pro děti, ale stále nevíte, jaký kurz pro svého potomka zvolit? Není divu. Nabídka jazykových škol orientovaných na výuku dětí je opravdu široká. Vybírat můžete z klasických docházkových kurzů, individuálních kurzů, konverzací nebo kurzů připravujících k jazykovým zkouškám.

Pokud chcete pro své dítko vybrat ten správný kurz, musíte si nejdříve odpovědět na jednoduchou otázku. Co od kurzu očekáváte a jakých výsledků chcete dosáhnout? Pokud vám jde o rozvoj obecných jazykových dovedností a budování vztahu k cizí řeči, pak sáhněte po variantě běžného kurzu. Do něj dítko dochází jednou či dvakrát týdně jako do klasického kroužku a pod vedením lektora řeč systematicky rozvíjí.

Pokud má váš syn či dcera problémy se školní angličtinou, kterou potřebuje dohonit, volte spíše individuální výuku. Je nutno mít na paměti, že v jazykových školách se jazyk učí jinak než ve státním školství a probíraná látka se odlišuje. Z toho důvodu docházkový kurz nemusí dítěti pomoct ke zlepšení školních známek. Individuální výuku naproti tomu lektor může přizpůsobit přesně potřebám daného studenta.

No a pokud je na tom naopak váš potomek se školními známkami dobře a řeč ho baví, může být dobrou variantou povzbudit ho přihlášením do přípravného kurzu ke zkouškám z jazyka. Výhodou tohoto kurzu navíc je to, že po jeho absolvování završeném složením zkoušky jasně vidíte výsledky.

Pro starší děti pak může být dobrou možností také konverzační kurz, který už staví na určitých znalostech a rozvíjí schopnost aktivní komunikace.

A pokud si stále nevíte s výběrem kurzu rady, oslovte přímo jazykovou školu. Její zaměstnanci vám jistě rádi poradí a každá lepší škola vám navíc umožní vyzkoušet si hodinu zdarma a nezávazně.

Příprava k jazykovým zkouškám pro děti

 

Jazykové zkoušky pro děti a příprava na ně. To je téma, které stále více hýbe světem jazykového vzdělávání pro děti. Věděli jste, že jazykové zkoušky už dávno nejsou doménou pouze dospělých studentů? Zejména na poli anglického jazyka jsou možnosti rozvoje vzdělávání školáků opravdu velké.

Již od věku zhruba 8 let (v závislosti na znalostech i dříve) mohou děti skládat tzv. cambridgeské zkoušky z angličtiny pro YLE (young learners). Ty se skládají ze tří úrovní, nesoucí názvy Starters, Movers, Flyers. Tyto zkoušky mají motivační charakter a kladou si za cíl probudit v dětech vztah ke studiu jazyka a zdravé sebevědomí.

Většina jazykových škol orientujících se na práci s dětmi, nabízí speciální jazykové kurzy, které děti na zkoušky připraví. Školy přitom nabízejí i přípravu k vyšší úrovni zkoušek, kterými jsou známější KET a PET. Tyto zkoušky mohou skládat dospělí studenti, stále však existují i ve speciální upravené podobě pro školáky.

Samotná příprava na jazykové zkoušky pak může mít různé podoby. Školy pravidelně otevírají celoroční přípravné kurzy, v klíčových ročních obdobích nabízejí speciální rychlokurzy a v případě zájmu o intenzivnější práci se dětem věnují individuálně. Vše závisí na konkrétní škole a také na dohodě mezi školou a rodiči.

Jedno by však všechny školy připravující své studenty ke zkouškám měly mít společné. Měly by zajistit veškerou administrativu spojenou s přihlašováním ke zkouškám a měly by být schopné, v případě zájmu, děti na zkoušky konající se ve specializovaných zkušebních centrech, doprovodit.

Máte zájem o zkoušku YLE pro Vašeho potomka? Chcete, aby se na ni dobře připravil? Rádi Vám se vším pomůžeme. Pro děti pravidelně vypisujeme přípravné kurzy k Cambridgeským zkouškám a zajišťujeme pro ně vše, co se zkouškami souvisí. Více informací na našich webových stránkách.

Proč kurz angličtiny pro děti v jazykové škole?

Čas od času se ve své praxi setkávám s názorem, že je zbytečné aby díte navštěvovalo kurz angličtiny v jazykové škole, když se jí učí ve škole. Nechci hanit základní či střední školy obecně, jistě mezi nimi je plno takových, kde je výuka jazyků na opravdu dobré úrovni a snad i dostačující. Bohužel však z vlastní zkušenosti a z informací od studentů naší jazykové školy vím, že je ještě více případů, kdy to tak není.

Problémů ve výuce angličtiny na základních (a potažmo středních) školách je několik. Jsou to velké třídy, které učitelům neumožňují dostatečně intenzivní práci s dětmi. Často jsou na vině sami pedagogové, kteří mají sice vzdělání, ale přesto nevědí, jak s dětmi pracovat, aby byla práce přínosná pro obě strany. Občas vkládají na děti neadekvátně vysoké nároky, občas prostě nevědí, jak nějakou látku jednoduše vysvětlit a občas mají problémy s kázní. Ve všech případech však neefektivní práce pedagoga vede k neefektivnímu studiu ze strany žáka. Možná ale největší problém vidím v zastaralých a nešťastně postavených osnovách, které svazují ruce i těm z učitelů, kteří by měli nápady a invence.

Prolight.cz-IMG_9741

A proč je podle mě plán špatný? Z mého pohledu klade až moc velký důraz na ovládnutí gramatiky. Nutno přitom dodat, že plno gramatických jevů, které se učí již děti na druhém stupni ZŠ je z pohledu rodilého mluvčího v běžné komunikaci 21.století prakticky nevyužitelných nebo dokonce zastaralých. Opravdu se děti musí učit větné konstrukce, které by se ve vztahu k češtině daly přirovnat třeba ke konstrukcím typu „kdybych to býval věděl, tak bych tam byl nechodil“? Kdo tyto konstrukty v dnešní době v mluvené řeči používá? A kdy je použije dítě? Vězte přitom, že využívány nejsou ani v angličtině rodilými mluvčími. Dále se děti ve školách hodně učí poslech. To samo o sobě není špatné. Špatná je pouze metoda, jak se k tomu přistupuje. Říká se, že pochytit mluvené slovo, zejména to, které je zachyceno na nějaké audio nahrávce, je to nejtěžší, s čím se v průběhu studia řeči potýkáme. A má to své opodstatnění. Pokud pouze slyšíme nějaký rozhovor, ale nevidíme mluvčího, nemůžeme sledovat jeho gestiku a mimiku. A věřte mi, to k porozumnění hodně přispívá. Mnohem lepší by bylo učit děti rozumnět mluvenému slovu prostřednictvím videí, ve kterých alespoň vidí situaci a ze kterých pochopí kontext. Co považuji ale za to nejhorší a naprosto alarmující je, že nejmenší prostor je věnován procvičování komunikačních dovedností. Není právě komunikace to, co nás ke studiu cizí řeči vede? Proč se tedy jazyk učí od stolu, vyplňováním cvičení a mluvení se přehlíží? Ať už se to někomu líbí nebo ne, tím, že učitel jednou za čas ve třídě nastolí simulovanou situaci a instruuje děti, aby si povídaly o nějakém tématu, je mluvit nenaučí.

13045464_10209153779112392_1257914962_n

 

A právě proto považuji jazykové školy specializující se na práci s dětmi, respektive jejich jazykové kurzy pro děti, za stále potřebné. Kurzy v jazykových školách totiž usilují o to, aby tuto slabinu státního školství vyvážily a aby dětem daly to, co jim ve školách chybí. Pokud pošlete své dítě na kurz do jazykové školy, s největší pravděpodobností hodinu neprosedí u stolu, kde se bude biflovat gramaticku a vyplňovat cvičení. Místo toho se bude učit komunikovat. Lektoři jazykových škol děti prostřednictvím interaktivních činností, hraní her, sledování videí a vytváření nejrůznějších projektů, vedou k tomu, aby se nebály mluvit. Usilují o to, aby se děti nebály mluvit, bez ohledu na to, jestli to, co řeknou, bude gramaticky správně nebo špatně. Naši lektoři jsou navíc instuováni k tomu, aby s dětmi mluvili, pokud to jde, výlučně anglicky, čímž děti vedou k tomu, aby si na řeč zvykly, začaly ji vnímat jako samozřejmou věc a naučily se stejně tak reagovat v angličtině. Kromě toho lektoři věnují 2/3 času z lekce interaktivním činnostem a pouze 1/3 práci s učebnicí. Možná namítnete, že gramatika je přeci také důležitá. Ano, je (tedy alespoň ta základní). Nicméně i gramatika se dá naučit jinak, že nezáživným výkladem a drilováním. Například právě prostřednictvím oněch interaktivních cvičení a aktivní komunikace.

Pokračovat ve čtení „Proč kurz angličtiny pro děti v jazykové škole?“

Výuka angličtiny ve školkách navzdory všem. My se nevzdáme.

Výuku angličtiny v mateřských školách jsme zde již řešili několikrát. Pro nás v JS FAN, kde se mimo jiné soustředíme právě na výuku AJ u předškoláků, se jedná o velké téma. Česká školní inspekce minulý školní rok přišla s nařízením, podle kterého jakékoli placené kroužky v mateřských školách nesmí probíhat dopoledne. Toto nařízení vedlo k situaci, kdy řada školek kroužky úplně zrušila. Zbytek institucí je všechny nakumuloval do odpoledních hodin. Co se anglčitiny týká, pár školek pak bylo schopno výuku AJ zapracovat do vzdělávacího plánu a v dopoledních hodinách ji zachovat. My v JS FAN nařízení ČŠI v takovéto plošné podobě považujeme za nesmyslné a zcela odtržené od praxe a toho, jak práce s dětmi funguje. O důvodech, proč s nařízením nesouhlasíme jsem psala například ZDE.

Prolight.cz_IMG_9795raw

Účelem mého dnešního příspěvku však není si stěžovat nebo poukazovat na to, jak výuka angličtiny ve školkách funguje či nefunguje. V tuto chvíli mi jde opravdu striktně o děti a o užitek, který z předškolního studia angličtiny mohou mít. Cílem naším, stejně jako cílem společnosti Wattsenglish s jejíž medologií pracujeme, je seznámit děti s jazykem a připravit je na další vzdělávání a této oblasti. Usilujeme o to, aby si děti již od útlého věku na angličtinu zvykaly, aby ji takříkajíc „naposlouchaly“ a aby ji pojaly jako přirozenou součást svého života. Zkrátka a jednoduše. V MŠ nám jde o vytvoření pevných základů, na kterých pak děti mohou stavět v rámci dalšího (ať už školního nebo mimoškolního) vzdělávání. K maximální možné návaznosti také napomáhá fakt, že v tuto chvíli k metodologii Wattsenglish, která se ukázala jako velmi efektivní, přistupuje čím dál tím více základních škol. I bez ní však děti, potažmo jejich rodiče, po nástupu do ZŠ mohou zaznamenat výsledek.

Více o metodologii Wattsenglish zde: http://www.wattsenglish.cz/metoda-wattsenglish/

Příkladem může být jeden z pozitivních ohlasů z poslední doby. Tatínek chlapečka, který absolvoval naši předškolní výuku angličtiny, nám napsal, že nám moc děkuje za výuku, která byla pro syna přínosná a díky které je teď (alespoň co se angličtiny týká) nejlepším žákem ve třídě. („Vaše kursy mu moc pomohly, je teď suverénně nejlepším „angličanem“ v první třídě v Krči. Větu z něj sice nevyrazím J, ale slovní zásobu má myslím dobrou. Takže dík patří i Vám.“) Z takových zpráv máme opravdu velkou radost, protože kvůli těmto dětským úspěchům a jejich radosti s tím spojené, to děláme. A že z chlapce „větu nevyrazí“? To není v dané kategorii nic neobvyklého a dokonce, a to pozor, to nemusí nic vypovídat o znalostech jazyka. Vždyť jakoukoli řeč, i tu mateřškou, se učíme nejdříve pasivně a až následně přidáváme aktivní složku. Batole také hned nemluví ve větách, ale nejprve poslouchá, co mu dospělí či starší sourozenci říkají a opakuje jednotlivá slova. Tak proč by to při studiu cizí řeči mělo být jinak? A věřte mi, při správném přístupu se porozumění v předškolním věku rozvíjí opravdu rychle. Sama jsem občas překvapena tím, jak děti, které navštěvují kurzy AJ v MŠ, reagují na anglicky pronesené pokyny.

prolight-cz_img_9885raw

V zájmu dětí doufám, že se situace časem opět obrátí a že ministerstvo přestane výuku jazyků ve školkách bojkotovat. Prozatím vedeme takovou malou partizánskou válku proti nesmyslným regulím. A jak se to projevuje? Od příštího školního roku chystáme výuku ve školkách po celé Praze. Ano, povětšinou v odpoledních hodinách, ale lepší něco, než nic. Tu možnost pomáhat dětem na startu jejich života se zvládnutím řečí, si prostě nenecháme vzít.

Pokračovat ve čtení „Výuka angličtiny ve školkách navzdory všem. My se nevzdáme.“

Velikonoce v anglicky hovořících zemích

Čas kvapí a nám se blíží další významný svátek – Velikonoce. Těšíte se na ně? My u nás v JS FAN tedy ano a tak trochu oslavovat začínáme už teď, prostřednictvím různých „easter-egg hunts“, malováním vajíček a podobně. Ptáte se, co je to ten „easter-egg hunt“? To vám rádi vysvětlíme, ale hezky popořádku.

Když se řekne Velikonoce, každý Čech si určitě vybaví pomlásku, koledování, barvení a vyfukování vajec, sladkého beránka nebo mazanec, jarní nádivku, osení a plno dalších věcí. Velikonoce jsou pro většinu z nás svátky veselé, plné dobrého jídla a pití a trávené s rodinou či přáteli. Největší radost z nich mají přirozeně děti a tatínkové, doprovázející své ratolesti na koledě. Napadlo vás však někdy, jak se na naše zvyky dívají cizinci? A že jijich zvyky jsou možná úplně jiné? Jednou se mě známá z Anglie zeptala, jestli je u nás fakt normální a v pořádku, že chlapi mlátí ženské. V tu chvíli jsme na sebe obě koukaly dost  vytřeštěně. Ona s výrazem hrůzy z toho v jaké barbarské zemi se to ocitla, já nechápajíc o čem to mluví. Když jsme se pak dobraly k tomu, že má na mysli náš velikonoční zvyk pomlázky, začala jsem se smát. Když jsem jí pak pořádně vysvětlila, o co jde, uznala, že se možná doopravdy nejedná o domácí násilí. Holt, jiný kraj, jiný mrav.

easter-1217343_960_720

A jaké „mravy“ neboli tradice se na svátky velikonoční dodržují v jiných koutech světa? Pojďme se na to teď společně podívat. Tedy alespoň na ty anglicky mluvící.

Pro Brity se stejně jako pro nás Velikonoce nesou tak trochu v duchu žranice a spousty sladkostí. Své o tom vypovídá už tzv. „Pancake day“ (nebo také „Pancake Tuesday“ nebo „Shrove day“), tedy úterý před Velikonocemi, které zahajuje velikonoční svátky a zjednodušeně řečeno je typické tím, že si celá rodina udělá palačinky, které konzumuje s javorovým sirupem. V některých částech Británie se také hraje tzv. „mob-football“ což je středověká obdoba dnešního fotbalu. Běžné bývá také pořádání karnevalů. O Velikonočních svátcích se tradičně podává jehněčí a děti po zahradě či po domě hledají velikonoční vejce (standardně čokoládová), která poschovával „easter bunny“, tedy velikonoční králíček.

Easter-egg-hunt-476x290

Ve Spojených státech znají velikonočního zajíčka také. Akorát, že narozdíl od Britů více „znají“ i kraslice a děti tedy nehledají jenom čokoládu, ale i tradiční malovaná vejce. O víkendu, standardně v neděli, se podává pečená šunka, sladké brambory, dušená zelenina či opět jehněčí. Obdobně jsou na tom i v Kanadě. Hon na vajíčka přitom pořádají také v Austrálii.

V opravdu náboženském duchu se nesou oslavy v Irsku. Lidé by se o Velkém pátku měli zdržet jakékoli práce, nesmějí se zabíjet zvířata a chodí se do kostela. O víkendu se pak pořádají různé společenské události ve městě. Nejznámější je soutěž o velikonoční koláč nebo soutěž v kutálení vajec.

Zajímá vás, jak se slaví Velikonoce v jiných částech světa? Plno zajímavých informací můžete najít třeba TADY.

Přejeme pohodové a svátky velikonoční! 🙂

 

Pát tipů na domácí procvičování angličtiny

Krásné páteční dopoledne všem.

Jelikož se nás rodiče předškoláků často ptají na to, jak mají s dětmi doma procvičovat angličtinu, rozhodli jsme se s vámi v rychlosti podělit o pár tipů. (O důležitosti jazykového vzdělávání od útlého věku dětí jsme psali v tomto článku)

alphabet-766822_960_720

Asi nejjednodušším způsobem, jak udržovat své děti v kontaktu s angličtinou, je prostřednicvím videí na YouTube. Na YouTube v současné době najdete celou řadu skvělých kanálů s výukovými videi pro děti. Mezi všemi bychom rádi „vypíchli“ kanál WOW ENGLISH TV. Jedná se o kanál společnosti Wattsenglish, nabitý zábavnými videi s oblíbenými postavičkami Stevem a Meggie. Dalším úžasným kanálem s krásnými videi je pak kanál Super Simple Songs. Najít však můžete celou řadu dalších. Stačí do YouTube zadat heslo „english for children„.

Je jasné, že nechcete, aby vaši potomci pouze koukali na televizi a videa. Proto je vhodné sledování videí doplnit i jinými materiály. Využít můžete například interaktivní online hry (a celou řadu her najdete také v rámci mobilních aplikací). Pokud máte dostatek času, můžete s dětmi také vyrábět nejrůznější výrobky, které následně anglicky pojmenováváte. Například přání k narozeninám, dekorace nebo i jednoduché hry (inspiraci můžete najít třeba ZDE). Vystačíte si ale i s obyčejnými obrázky (například natištěnými na papír), pomocí kterých si zahrajete pexeso nebo jinou oblíbenou hru vašich dětí a naučíte se pojmenovávat třeba zvířátka. 🙂

Více tipů k tomu, jak se svými dětmi doma procvičovat jazyk, najdete ZDE.